The difrázismus Jedná se o literární prostředek typický pro literaturu Nahuatl, který spočívá ve vyjádření myšlenky pomocí dvou slov, která se navzájem doplňují v tom smyslu, protože jsou synonyma nebo proto, že představují sousední myšlenky. Například ve smyslu „řeč básníka“ používají Nahuové frázi itlatol ihiyo („Jeho slovo, jeho dech“).
Pro představu pravdy používají difrázismus neltilitztli tzintliztli („Základní pravda, skutečný základní princip“). Tento trope byl definován jako druh duplikovaného homérského epiteta. Epiteta tohoto autora však měla jinou povahu: „Achilles ten se světlými nohami“, „Minerva ten s garzovými očima“.
Podobně někteří zdůrazňují metaforický charakter difrazismu. Metafora je implicitní srovnání mezi dvěma různými objekty na základě jedné nebo více společných charakteristik (paprsek vašich vlasů = černé vlasy).
Dokonce je také přirovnáván k metonymii nebo synecdoche. Metonymie implikuje vztah spojitosti (respektuji jejich šedé vlasy = respektuji jejich zkušenost); synecdoche vykazuje inkluzivní vztah (Španělská koruna = monarchie).
Rejstřík článků
Původ termínu difrázismus lze nalézt v díle otce Ángela Maríi Garibaya, jednoho z prvních učenců jazyka a kultury Nahuatl v Mexiku, zvaného Dějiny nahuatlské literatury (1954).
Tento kněz, který se narodil v Toluce v Mexiku, byl považován za nejkompetentnějšího odborníka a nejvyšší autoritu v oblasti předhispánské literatury, kultury a jazyka..
Garibay tedy vytvořil toto slovo, aby odkazoval na vzájemné srovnání dvou nebo dokonce tří slov, která vytvářejí význam, který není součtem jeho částí, ale spíše vytváří třetí význam..
Pak ve své práci Klíč k Nahuatl (1978) se znovu zmínil o konceptu difrasismu s vysvětlením, že jde o proces, kterým se dvě nebo více slov společně používají k označení jednoho konceptu..
Od té doby jiní autoři používají toto slovo k označení tohoto literárního a rétorického zařízení nahuatlské kultury. Jiní však dávají přednost alternativním termínům, jako je koncept paralelismu.
Nyní, pokud jde o samotný zdroj, mnozí věří, že se jedná o odraz použití ideogramů, které představovaly pojmy prostřednictvím objektů, které souvisely s vyjádřenou myšlenkou..
Používání difrázismu je v EU zcela běžné Cuicatl (verš), ale neomezuje se pouze na toto; To je také nalezené v tlahtolli (próza: sady slov, řeč, vyprávění).
Kromě toho je relativní pořadí spárovaných výrazů obvykle neměnné a některá slova se objevují pouze jako součást lexikální dvojice, kde jsou zahrnuta slova obsahu..
Na druhou stranu mohou všechny druhy konstrukcí vyvolat difrázismus. Můžete například zahrnout dvě podstatná jména jako cententli ontentli, doslovně „(s) rtem, (s) dvěma rty“, což znamená „mluvit nepřímo“.
Diphrasism může být také integrován do morfologické struktury, jako v v a-hua-co v tepehua-co, což doslovně znamená: „páni vody, páni hory“ (týká se pánů města).
V tomto difrázismu je tělo počato jeho částmi žádná maminka (ruce) a nocxi (chodidla). Je to druh synecdochy (trope vztahu části k celku). „Ruka“ a „nohy“ tedy odkazují na jedinečný koncept „těla“.
Sdružení myšlenek v tomto difrasismu se liší od předchozího: v atl (Voda) v tepetl (kopec) Voda a kopec nesouvisí s městem stejně jako ruce a nohy s tělem.
Místo vztahu částí k celku má spíše vztah souvislostí. Proto se odkazuje na metonymii.
Na Xochitl (květ) v cuicatl (píseň) lze pozorovat jinou formu difrázismu. Termín cuicatl funguje jako synonymum (básně Nahuatl byly písně).
nicméně, xóchitl (květina) vypadá, že funguje spíše jako metafora; možná to odkazuje na krásu nebo jemnost.
Trope v ixtli (drahý) v yollotlu (zbožštěné srdce) vyjadřuje osobnost jako soulad mezi vnitřní a vnější bytostí, osobou a komunitou, pozemským a božským.
Život je tedy procesem, jak je sladit a správně se stát tváří a srdcem harmonické, duchovně vedené osoby s vyšším účelem..
Některé difrasazmy fungují jako kolektivní invokace, zejména ve frázích teteo innan, teteo inta (matka bohů, otec bohů) a v tonanu, v totě (naše matka, náš otec).
Na rozdíl od předchozích příkladů tyto fráze vyvolávají dvojici rodičů. Například, v tonanu, v totě předchází vyvolání tonatiuh tlaltecuhtli (Slunce, pán země) a mictlan tecuhtli (Lord of Mictlan):
„Oncan motenehua in tlatolli: start quitlatlauhtiaya Tezcatlipoca, in quitocayotiaia titlacahua, moquequeloa, in iquac miquia tlatoani, start oc ce motlatocatlaliz ... to ca oontlama, ca ocontocac in tonan, in tota in mictlan tecuhtli“.
(„Zde jsou zaznamenány otázky Tezcatlipocovi, kterému říkali Titlacahuan, Moquequeloa, když tlahtoahi zemřeli, aby se mohl usadit další ... Věděl, že sledoval naši matku, našeho otce Mictlana Tecuhtliho.“).
Zatím žádné komentáře