Říká se, že nevíme, co máme, dokud to neztratíme. Dodal bych, že když si na to zvykneme, zapomínáme, co máme. Je to to, čemu říkám „pozitivní obvaz". Je to šátek, který nám brání vidět pozitivní věci, které nás obklopují, protože s nimi žijeme tak dlouho, že jsme dosáhli bodu ve kterém je stěží vnímáme, a proto si je nevážíme.
Jako příklad toho, co se snažím vysvětlit, uvedu své osobní zkušenosti. Před 10 lety jsem právě zahájil studium a mým jediným zájmem bylo dokončit ho a najít si práci. V té době jsem měl zdraví, dobrá rodina a mnoho přátel. Jakkoli ekonomicky to byly dvě svíčky, už víme, jak těžký je život studenta ve věku 20 let. Kdyby mi v tu chvíli někdo řekl, jaký bude můj život dnes, o 10 let později, skočil bych radostí.
Dodnes mám stabilní zaměstnání (související s kariérou, kterou jsem studoval) a několik let zkušeností. Tato práce mi umožnila koupit dům a auto bez pomoci rodičů. Rodina je stále tam a přátelé také.
Jak jsem již zmínil, před 10 lety bych tedy skákal radostí, když si představuji svoji současnou situaci Proč je nezasáhnout dnes?. Jednoduše proto, že jsem si zvykl žít stejně jako já. Všechno, co mě obklopuje, se stalo součástí mého každodenního života. Jsem si vědom toho, co mám, a jsem za to vděčný. Někdy bych se k tomu ale rád vrátil duševní stav, který jsem měl, když jsem byl student opravdu efektním způsobem poděkovat životu, který teď mám. Pozitivní obvaz mi brání poděkovat, jak bych měl.
Možná je pro nás tak těžké dosáhnout štěstí, protože jakmile ho dosáhneme, zvykneme si. Ve skutečnosti jsme toho dosáhli s jiným duševním stavem, než jsme měli, když jsme ho začali hledat. Pokusím se to vysvětlit metaforou založenou na mém oblíbeném sportu, běhu: Představte si, že štěstí je v cíli závodu na 20 kilometrů. Když je vystřelena startovací zbraň, máte a stav mysli určeno podle štěstí, které doufáte, že najdete na konci závodu. Jak však kilometry ubíhají, váš duševní stav se mění, dokud nedorazíte do cíle a nezjistíte, že štěstí se stalo normálním..
Štěstí se opravdu nezměnilo. Kdo se změnil, jsi ty. Během závodu jste si zvykli přidávat kilometry na záda a mít cíl stále blíž. V důsledku toho jste místo toho, abyste se těšili na tento cíl, začali ho podceňovat. Osoba, která dosáhne cíle, není stejná osoba, která zahájila závod.
A zajímalo by mě: Co můžeme udělat, abychom v sobě udrželi malou část toho člověka, který zahájil svou kariéru? Je to vlastně řečnická otázka. Ani já nemám odpověď. Myslím si však, že kladení si této otázky je prvním krokem k vytažení z minulé části tohoto duševního stavu, který jsem měl, když mi bylo 20 let. Díl natolik důležitý, že mi dovoluje být každý den vděčný za věci, které mě v současnosti baví.
Při líčení svých zkušeností jsem se zaměřil na vývoj materiálního a profesionálního aspektu. Mám štěstí, že ostatní aspekty (zdraví, rodina a přátelé) zůstaly konstantní. K tomu však nejsou o nic méně důležité. Ve skutečnosti jde o skutečně důležité aspekty naší existence a o to, kde můžeme pozorovat výraznější mentální změny.
Když překonali jsme nemoc nebo velký výmol chceme sníst svět, jakkoli čas po čase plyne a pozitivní obvaz na nás opět působí a navrací nás do stejného normálního duševního stavu, jaký jsme měli předtím, než jsme onemocněli. Také jsme našli osobu, která umírá, aby si našla partnera, a jakmile ho získají, rychle si na něj zvyknou.
Pozitivní obvaz není sám o sobě negativem. Ve skutečnosti, kdybychom dosáhli bodu úplné spokojenosti se svým životem, pravděpodobně bychom přestali bojovat a snažit se růst. Z mého pohledu se tajemství skládá z zkuste najít rovnováhu. Na jedné straně si musíme i nadále vážit toho, čeho jsme dosáhli jako první den. Na druhou stranu musíme udržovat touha po zlepšení a osobním růstu. Nakonec vše spočívá v tom, že jsme vděční a rosteme.
Dokončení malého cvičení: dalších 30 dní zkuste každý den najít 1 věc, díky které jste vděční za život, který žijete. Musíte jen investovat 2 minuty svého času pokaždé, když se probudíte, abyste odstranili pozitivní obvaz a našli ten aspekt svého života, za který budete vděční celý den. Po 30 dnech opakování procesu můžete začít svůj život hodnotit jiným způsobem..
Zatím žádné komentáře