Nechám tě nejlepší fráze Los Gardelitos, rocková a bluesová kapela pocházející z argentinského Buenos Aires, která byla sloučena v roce 1995. Mezi jejich nejdůležitější písně patří Constellation of the Virgin, The Boys on the Corner, Amor de Contramano, Los Querandíes, Monoblock a mexické romány..
Také by vás mohly zajímat tyto fráze rockových písní.
-Ale chci, abys mi volal, kdykoli chceš, kdykoli potřebuješ, vřelou lásku. Baby, zavolej mi sám, nebo s tvými přáteli, zavolej mi teď, až ten čas uběhne. Smutek není unesen. -Zavolej mi.
-Nikdo není nablízku, všichni pijí, vaše tělo ničí. Ve vaší duši je tolik ohně, že se můžete spálit. -Láska dozadu.
-Pokud se nemůžete rukama dotknout vzdáleného dna této banky mlh, astronauti nikdy nedosáhnou vaší souhvězdí. -Souhvězdí panny.
-A je do všech zamilovaná a v noci sní, že ji někdo přijde hledat. Kouřit faso nebo tančit nebo jednoduše objevit tělo její ženy. -Kluci na rohu.
-V den, kdy zemřu, nechci jít do nebe. Chci zůstat nablízku, abych byl tvým pohodlím. A s tvými čerstvými ústy, mými černými, ti budu znovu zpívat a tvými černými očima, mým černým, se na tebe znovu podívám. -Vrátím se ti do očí.
-Jsme Querandíes, dědici této země, jsme vnoučata Inda, kteří zabili ty sračky. Vzali zlato, vzali nám naši zemi, ale s přírodou to nikdy nedokázali. -The Querandíes.
-Mezi tolika budovami najdete jen samotu, odkládal jsem své sny a svoji touhu vrátit se. Teď mám další přátele, další věci, za které musím bojovat, píšu jen své stařeně, je to jediná věc, kterou tam mám. -Monoblok.
-A ona stále čeká na vaši píseň, sedí na silnici a dívá se na hodinky. A možná se s ním nikdy neodvážíš mluvit, bojíš se, že budeš jen další blázen. -Coward milovat.
-Dělají faso za rohem, dávají si víno nebo provozují důl. A pokud ne, jaké nudné město. -Gardeliando.
-Příliš miluji svou kytaru, její struny mě svazují, nenechají mě přemýšlet, sakra čas, kdy chci hrát. -Miluji svou kytaru.
-Odpoledne je velmi chladné, hledáte východisko. Pije kámo, s kamarádkou a sleduje román o třech. Mexické romány, kolumbijské romány, nevidíte, jak jste hloupí. -Mexické romány.
-Ležím na ulici, všechno se mi pokazí, jen malá láska mě mohla zachránit. Ale vyhodili jste mě, zaplatíte mi, já jsem poslední idiot, který zbyl v baru. -Poslední muž v baru.
-Když se bosé město přestane dívat na den, když vše spí, ulice už nesvítí, tito muži jdou za Bohem. -Bosé město.
-Ne, ne, ne, nemohu přestat! Je to tím, že tady něco mám, cítím, jak mi exploduje srdce. Je to jen to, že nemohu zastavit, nemohu zastavit svůj motocykl. -Nemohu zastavit svůj motocykl.
-Ulice sousedství vás vidí odcházet bez pochopení, dnes víte, že nic nemůže uklidnit vaši osamělost. Je to tím, že nikdo mé písni nevěří, je to, že nikdo ode mě nic neočekává. -Nikdo mé písni nevěří.
-Mám srdce, které tančí ve větru. Mám iluzi, chci tě milovat vzhůru. Nemohu tento pocit zastavit, ukážu všechno, co cítím. -Srdce tančí ve větru.
-Malvinas Argentinas, brazilské džungle, americká píseň, dívají se z okna do budoucnosti. Zmizeli dnes ticho v noci, bolest a radost, latinská vlajka, Jižní Amerika. -Jižní Amerika.
-Nevím, jak čekat, fantazie v mé duši. Jsem pohlcen plameny, hořím jako Bůh. -Zakryté plameny.
-Velitel Marcos v mexické džungli, bojujte za svou lásku, ale neděláte nic. Stále si komplikujete život nesmysly a kupujete zbytečné věci. -Velitel Marcos.
-Byli tam čtyři policisté, byl jsem v baru, jen s několika přáteli a jen pár drinků. Řekli mi, kdo jsou, musel jsem pomoci, jen proto, že je nechci, nemohou mě zatknout. -A pořád chtějí víc.
-Neexistuje žádná dívka, která by se houpala, není žádná dívka, která by se milovala. Ach, jak nudná je párty s těmi conchetitami s citronovou tváří! -Lemon tváře.
-Nezáleží na tom, že jste starý muž, že vaše nohy nedávají více. Nezáleží na tom, že jsi kretén, který nechce myslet na zítřek. Důležité je, že pokud budeme spolu, nebudou nás moci zastavit. -Čemu věří moji sousedé.
-Policie na vás čeká v každém rohu. Nemůžete tančit, nemůžete jít nebo se vysrat. Vždy sledují, jsou vždy podezřelí, A sousedé sledují a gang na rohu. -Podmínečná svoboda.
-Čas mě bolí, čas mě bolí, protože mě tvůj hlas nese. Věci, kterými jsme si prošli, nikdy nezemřou, jsou ve mně stále živé. Ale navzdory větru nechápu, proč takhle odcházíš. -Navzdory větru.
-Je šest ráno, musíte jít do práce. Ale nemám na to chuť, chci tu zůstat. Dnes nechci, nechci pracovat. -6 HODIN RÁNO.
-Jsme shnilí z televizních pořadů, nudíme se, nikdo nerozumí naší nespokojenosti. -Jsme shnilí.
-Všichni jsou homosexuálové, narkomani, komunisté, kurva negrové. Musíte je všechny rozbít. Musí být pohřbeni zaživa. -Musíš je pohřbít zaživa.
-Anabel sní o svobodě, chodí do kouta, chodí s dětmi. Vědí, že jejich láska je skutečná. Nikdy jsem ji neviděl plakat. -Anabel.
- A to je to, že síla tvé lásky mě udržuje a jediná věc, kterou v životě mám, jsi ty. Ach, kdybys mohl zachránit mou duši! A otevři hlavu, abys viděl, jak moc tě miluji. - Domácí blues.
-Znovu se do tebe zamilovávám, cítím to v celé své bytosti. Jediným pohledem vidím, že jakmile se zeptám, budeš moje žena. -Moje manželka.
-Tady a mezi těmito krtky se opět stáváte Bohem. A večer budete znovu zářit, jak září na obloze. Jižní kříž a v těle pavouka, ležící na pláži, kterou vidíte. -Moais.
-Moje tělo konečně dýchalo, oči hleděly na hodiny. Možná proto, že zítra je pondělí a vy musíte pracovat. Je to tak, že chci, aby se dnes večer naučili tančit rock, neztráceli rytmus, zatímco se „milujeme. -Hodinky.
Zatím žádné komentáře