Vektorové směrové rovnice přímky, řešená cvičení

1263
Abraham McLaughlin

Rozumí tomu ředitel vektor ten, který definuje směr přímky, a to buď v rovině, nebo v prostoru. Vektor rovnoběžný s přímkou ​​lze tedy považovat za jeho směrující vektor.

To je možné díky axiomu euklidovské geometrie, který říká, že dva body definují přímku. Poté orientovaný segment tvořený těmito dvěma body také definuje směrový vektor uvedené přímky.

Obrázek 1. Vektor ředitele úsečky. (Vlastní zpracování)

Daný bod P patřící do řádku (L) a dostal režisérský vektor nebo z tohoto řádku je řádek zcela určen.

Rejstřík článků

  • 1 Rovnice přímkového a směrového vektoru
    • 1.1 Parametrická rovnice přímky
  • 2 Čára ve vektorové podobě
    • 2.1 Příklad 2
    • 2.2 Kontinuální tvar úsečky a směrového vektoru
  • 3 Obecný tvar rovnice přímky
    • 3.1 Příklad 3
  • 4 Standardní tvar rovnice přímky
    • 4.1 Příklad 4
  • 5 Cvičení vyřešena
    • 5.1 - Cvičení 1
    • 5.2 - Cvičení 2
  • 6 Reference

Rovnice přímkového a směrového vektoru

Obrázek 2. Rovnice přímkového a směrového vektoru. (Vlastní zpracování)

Daný bod P souřadnic Otázka: (Xo, I) a vektor nebo ředitel přímky (L), vše bod Q souřadnic Otázka: (X, Y) musí uspokojit, že vektor PQ být paralelní s u. Tato poslední podmínka je zaručena, pokud PQ je úměrný nebo:

PQ = t⋅nebo

v předchozím výrazu t je parametr, který patří ke skutečným číslům.

Pokud kartézské komponenty PQ a ze dne nebo Výše uvedená rovnice je napsána následovně:

(X-Xo, Y-Yo) = t⋅ (a, b)

Pokud jsou komponenty vektorové rovnosti vyrovnány, máme následující dvojici rovnic:

X - Xo = a⋅t      Y   Y - I = b⋅t 

Parametrická rovnice přímky

Souřadnice X a Y bodu na přímce (L) procházející souřadným bodem (Xo, I) a je paralelní s ředitel vektor nebo= (a, b) jsou určeny přiřazením skutečných hodnot proměnnému parametru t:

X = Xo + a⋅t; Y = I + b⋅t

Příklad 1

Abychom ilustrovali význam parametrické rovnice přímky, bereme ji jako směrový vektor

nebo = (a, b) = (2, -1) 

a jako známý bod přímky bod 

P = (Xo, I) = (1, 5)

Parametrická rovnice přímky je:

X = 1 + 2⋅t; Y = 5-1 t; -∞

Pro ilustraci významu této rovnice je zobrazen obrázek 3, kde se parametr t mění v hodnotě a bodě Q  souřadnic (X, Y) zaujměte různé pozice na rovince.

Obrázek 3. PQ = tu. (Vlastní zpracování)

Čára ve vektorové podobě

Vzhledem k bodu P na přímce a jejímu směrovému vektoru u lze rovnici přímky napsat ve vektorovém tvaru:

OQ = OP + λ⋅nebo 

Ve výše uvedené rovnici Q je jakýkoli bod, ale patřící k přímce a λ skutečné číslo.

Vektorová rovnice čáry je použitelná pro libovolný počet rozměrů, lze definovat i hyperlinku.

V trojrozměrném případě pro vektor režiséra nebo= (a, b, c) a bod P = (Xo, Yo, Zo), souřadnice obecného bodu Q = (X, Y, Z) patřící do řádku je:

(X A Z) = (Xo, Yo, Zo) + λ⋅ (a, b, c)

Příklad 2

Zvažte znovu čáru, která má jako směrový vektor  

nebo = (a, b) = (2, -1) 

a jako známý bod přímky bod 

P = (Xo, I) = (1, 5)

Vektorová rovnice této přímky je:

(X, Y) = (1, 5) + λ⋅ (2, -1) 

Kontinuální tvar čáry a směrového vektoru

Počínaje parametrickou formou, vymazáním a vyrovnáním parametru λ, máme:

(X-Xo) / a = (Y-Yo) / b = (Z-Zo) / c

Toto je symetrický tvar rovnice přímky. cítím to na, b Y C jsou komponenty vektoru režiséra.

Příklad 3

Zvažte přímku, která má jako směrující vektor  

nebo = (a, b) = (2, -1) 

a jako známý bod přímky bod 

P = (Xo, I) = (1, 5). Najděte jeho symetrický tvar.

Symetrický nebo spojitý tvar čáry je:

(X - 1) / 2 = (Y - 5) / (- 1)

Obecný tvar rovnice přímky

Rovnice, která má následující strukturu, se nazývá obecná forma úsečky v rovině XY:

A⋅X + B⋅Y = C

Výraz pro symetrický tvar lze přepsat tak, aby měl obecný tvar:

b⋅X - a⋅Y = b⋅Xo - a⋅Yo

ve srovnání s obecným tvarem čáry to je: 

A = b, B = -a a C = b⋅Xo - a⋅Yo 

Příklad 3

Najděte obecný tvar přímky, jejíž směrový vektor je u = (2, -1)

 a který prochází bodem P = (1, 5).

K nalezení obecného formuláře můžeme použít zadané vzorce, bude však zvolena alternativní cesta.

Začneme tím, že najdeme duální vektor w režijního vektoru u, definovaný jako vektor získaný záměnou složek u a vynásobením druhého o -1:

w= (-1; -2)

duální vektor w odpovídá 90 ° směru otáčení směrového vektoru proti.

Násobíme skalárně w s (X, Y) a s (Xo, I) a shodujeme se:

(-1, -2) • (X, Y) = (-1, -2) • (1, 5)

-X-2Y = -1 -2⋅5 = -11

zbývající nakonec:

X + 2Y = 11

Standardní tvar rovnice přímky

Je znám jako standardní tvar čáry v rovině XY, která má následující strukturu:

Y = m⋅X + d

kde m představuje sklon ad protíná osu Y..

Vzhledem k vektoru směru u = (a, b) je sklon m b / a.

Y d se získá dosazením X a Y za známý bod Xo, I:

I = (b / a) Xo + d.

Stručně řečeno, m = b / a d = I - (b / a) Xo

Všimněte si, že sklon m je podíl mezi komponentou Y vektoru režiséra a komponenty X stejné.

Příklad 4

Najděte standardní tvar čáry, jejíž směrový vektor je u = (2, -1) 

a který prochází bodem P = (1, 5).

m = -½ ad = 5 - (-½) 1 = 11/2

Y = (-1/2) X + 11/2

Vyřešená cvičení

-Cvičení 1

Najděte směrový vektor přímky (L), která je průsečíkem roviny (Π): X - Y + Z = 3 a roviny (Ω): 2X + Y = 1.

Poté napište spojitý tvar rovnice přímky (L).

Řešení

Z rovnice vůle roviny (Ω) Y: Y = 1 -2X

Potom dosadíme do rovnice roviny (Π):

X - (1 - 2X) + Z = 3 ⇒ 3X + Z = 4 ⇒ Z = 4 - 3X

Potom parametrizujeme X, zvolíme parametrizaci X = λ

To znamená, že přímka má vektorovou rovnici danou:

(X, Y, Z) = (λ, 1 - 2λ, 4 - 3λ)

které lze přepsat jako:

(X, Y, Z) = (0, 1, 4) + λ (1, -2, -3)

se kterým je jasné, že vektor nebo = (1, -2, -3) je směrový vektor přímky (L).

Kontinuální tvar čáry (L) je:

(X - 0) / 1 = (Y - 1) / (- 2) = (Z - 4) / (- 3)

-Cvičení 2

Vzhledem k 5X rovině + na Y + 4Z = 5 

a přímka, jejíž rovnice je X / 1 = (Y-2) / 3 = (Z -2) / (- 2)

Určete hodnotu na takže rovina a přímka jsou rovnoběžné.

Řešení 2

Vektor n = (5, a, 4) je vektor kolmý k rovině.

Vektor nebo = (1, 3, -2) je směrový vektor přímky.

Pokud je čára rovnoběžná s rovinou, pak n • v = 0.

(5, na, 4)(1, 3, -2) = 5 +3na -8 = 0 ⇒ na= 1.

Reference

  1. Fleming, W., a Varberg, D. E. (1989). Precalculus Mathematics. Prentice Hall PTR.
  2. Kolman, B. (2006). Lineární algebra. Pearson Education.
  3. Leal, J. M. a Viloria, N. G. (2005). Rovinová analytická geometrie. Mérida - Venezuela: Redakční Venezolana C. A.
  4. Navarro, Rocio. Vektory. Obnoveno z: books.google.co.ve.
  5. Pérez, C. D. (2006). Předpočet Pearson Education.
  6. Prenowitz, W. 2012. Základní pojmy geometrie. Rowman & Littlefield.
  7. Sullivan, M. (1997). Předpočet Pearson Education.

Zatím žádné komentáře