The básně jsou uměleckou součástí domorodých jazyků Mexika. Některé z těchto jazyků jsou Nahuatl - hlavní jazyk - mimo jiné mayský, Mixtec, Tzeltal, Zapotec a Tzotzil..
Mexiko je jednou ze zemí s největší jazykovou rozmanitostí na světě a v současné době na celém území státu mluví více než 62 domorodými jazyky. Podle oficiálních statistik bylo v roce 2005 v této zemi přibližně šest milionů mluvčích domorodého jazyka, zatímco jiné zdroje naznačují, že toto číslo může dosáhnout více než jedenáct milionů, což představuje asi deset procent mexické populace..
Každý měsíc ve světě zmizí jazyk. V Mexiku však existuje mnoho jazyků, kterým se časem podařilo přežít, protože nimi mluví značné množství lidí, kteří jej přenášejí ústně generaci za generací.
Každý domorodý obyvatel má jazyk a mnoho jeho variant, odhaduje se, že celkem jich je asi 364.
„Nejsme jinada sewá aminá wasachí
jawame.
We'kanátame sewá ne tibúma napu
ikí nilú ne neséroma napulegá semá
rewélema kéne gawíwalachi.
Usánisa makói okwá níima alé sewá
jalé e'wéli, jalé kúuchi chí lé 'á
nasitaga leké
'Echi sewá kó ra'íchali jú, napu
o'mána Mésiko ra'icháluwa ra'íchali
si'néame relámuli napu ikiná Mésiko
rejówe, nawajíga napuikiná epo
ayéna chó napuikiná ohké napuikiná
rihchítu, napuikiná gomítu o'mána
Mésiko nawajía lú.
Jdu se podívat na květiny
které vstávají v terénu.
Postarám se o různé květiny
Budu chránit vše, co existuje
aby se vrátili
krásné naše hory.
Bude jich šedesát dva druhů
velké květiny,
jiné malé,
nezáleží na tom, že jsou tvarů
odlišný.
Ty květiny jsou jazyky
které se mluví po celém Mexiku
zpívající jazyky napříč rovinami
všech domorodých obyvatel žijících v
Celé Mexiko;
a také lesy
v kaňonech a na březích
zpěv po celém Mexiku.
Autor: Dolores Batista
Ku xëëw kidaknë
Kuchëpë'y jatnëp jo,
Yukjotm jäts aamjiotm vtip
Jäts xjaymiëëtëd.
Ku po'iantaakt,
Tsap ix mts
Jäts x'aaxtukt ka pië'y
Madi mtuu mojëp.
Ku xiëëny tyaakt,
Duún pitsnëdë ixëm jëën
Nëy duún ixëm kuma'y,
N'its xëëw kiäxjëkomë jaduúk o'k.
Když slunce zapadne
Stává se z kočky květin,
Cestujte džunglí a horami
Takže to berete jako nagual.
Pod měsíčním svitem
Sledujte nebeskou klenbu
A objevíte jaguarové květiny
Že každý den povede vaše kroky.
Když se objevilo svítání,
Jdou jako oheň,
Jako v nočním snu,
A den nás znovu vítá.
Autor: Martín Rodríguez Arellano
Naya ', neza biga'
rendani ti lari quichi '
cayapani chonna guie'xiña'rini
Xti chú nayaca
cayua 'ti xabú
canda 'naxhi guie' riele 'ndaani' nisa
Lu gueela nanda'di '
zadxalu 'nisaluna
Hlava 'lii guxhalelu' lidxilu '
guinaazelu 'ca guie' di '
guicaalu 'naxhi xticani
ne cuidxilu 'naa gaze nia' lii
Ra ma 'cayaba nisa luguialu'
naa zutiide 'xabuca
chahuidugá
guidabi ladilu ', guichaiquelu' ...
qui ziuu guendariuba ne guenda rini '
Moje levá ruka
zabalené v bílých rukavicích
uložit tři červené květy.
Moje pravá ruka,
drží mýdlo
vonící liliemi.
Tato upřímná noc
zaplaví vás pot.
Doufám, že mi otevřete dveře
přijměte květiny
dýchat jeho vůni
a pozvete mě, abych se vykoupal.
Jak voda protéká tělem
Posunu mýdlo
jemný
pro vaši pokožku, vlasy ...
pomalu a tiše.
Autor: Francisco de la Cruz
Xlakata stakkgoy x'akgan,
xlakata mastay xtawakat,
xlakata maskgakganan.
Wa xpalakata anán xatilinklh kiwi,
nima nimakgalanankgoy,
nima nilismanikgoy
lakatunu kakiwín.
Tasipanikgonít kxlakgastapukán,
tasipanikgonít kxkilhnikán,
tasipanikgonít kxtekgankan.
Lopata kum na'anán akgxkgolh
chu xa tlimink sen.
nastakgwnankgoy laktsu tawan,
namawikgoy xtalakapastakni se točil
kxakgspún xakaspupulu kilhtamakú.
Protože jeho větve rostou,
protože přinášejí ovoce,
protože produkují dobrý odstín.
Proto existují chromé stromy,
pusté stromy,
stromy, které si nezvyknou
růst v jiných oblastech.
Zraněný z očí do očí,
rty na rty,
Od ucha k uchu.
Ale pokud existují staré protokoly
a hrnce deště,
vyklíčí malé listy,
nakrmit paměť ptáků
nad pouští dnů.
Autor: Manuel Espinosa Sainos
Nonantzin ihcuac nimiquiz,
motlecuilpan xinechtoca
huan cuac tiaz titlaxcal chihuaz,
ompa nopampa xichoca.
Huan tla acah mitztlah tlaniz:
-Zoapille, tleca tichoca?
xiquilhui xoxouhqui v cuahuitl,
stropchcti ica popoca.
Moje matka, když umřu,
pohřbi mě vedle ohně
a když jdete dělat tortilly,
pláč pro mě.
A pokud se vás někdo zeptal:
-Paní, proč pláčeš??
Řekněte mu, že palivové dřevo je velmi zelené
a pláče tě tolik kouře.
Bin v tz'uutz 'a chi
Tut yam x cohl
X ciichpam zac
A a a a ahal
Políbím tě na ústa
mezi rostlinami kukuřičného pole,
šumivá krása,
musíš si pospíšit.
Momiu yezcuepontiu, v mitl cuiea 'yeztli'
aman xquita 'quen yezuetzi' maca xcauili 'mayezuetzi',
tlamo yeztlamiz pampa yehua 'ica yeztli nemi'
uan a yeztli 'monemiliz.
Neca 'xtichoca'?
uan mixayo 'manocuepa' yeztli '.
Timotlamitoc uan moyezio 'no' tlantoc.
Zan xquita 'tonahli' Uan xquita 'cuacalaqui',
uan cuaquiza ', milují v motonu
uan xcauili 'mitl maya' ipan tonahli '
uan maquiyezquixtiti 'pampa in tonahli'
motonal uan tiquitaz cuacalaquiz tonahli ',
chichiliuiz chichiliuiz, uan a chichiltic tlin tiquitaz,
iyezio 'tonahli'
Uan moztla '
ocee tonahli 'yez.
Váš šíp tryská krev,
Nyní sledujte, jak z něj vytéká krev, nenechte krev odtékat,
pokud ne, krev skončí, protože ona žije s krví a ta krev je tvůj život.
Proč neplačeš? A tvé slzy doufám, že se promění v krev.
Dochází vám a dochází vám také krev
Jděte na slunce a podívejte se, kdy zapadá a kdy se objeví,
teď je tvůj den a nech šíp jít na slunce.
Doufám, že čerpá krev, protože tento den je váš den
a uvidíte, kdy slunce zapadne, zčervená a červená, kterou uvidíte,
Bude to krev slunce a zítra bude další den.
Zatím žádné komentáře