Nechám tě nejlepší citace Ricardo Arjona, plodný guatemalský písničkář, považován za jednoho z nejúspěšnějších umělců v Latinské Americe a uznávaný pro svůj lyrický styl.
Také by vás mohly zajímat tyto citáty zpěváků.
-Souhlasím, že mluvím, že nejsem něžný a někdy mi je zima jako v zimě, ale neříkej, že ve mně nejsou žádné pocity, nedovedeš si představit, co cítím. - Můj přítel.
-Žije se mnou v mém podvědomí, je vlastníkem mé minulosti a mé přítomnosti, její dům je můj nedostatek bezpečí a její jídlo moje úzkost. - Pomozte mi Freud.
-Nebyly tam žádné hodiny ani rozpočet; kůže, kterou jsme měli na sobě, byla dost.
-Pomýlíš si mě s kamenem a já jsem člověk. Jak odložit minulost, zaměňujete mě s vámi a miluji vás. - Jak odložit minulost.
-Jak na tebe mohu zapomenout, když jsi všude, v úsměvu dítěte, v rutině starého muže, v písni v rádiu - Jak na tebe mohu zapomenout.
-Kdy jste se naposledy dívali na hvězdy se zavřenýma očima a chytili se jako trosečník na břehu něčích zad? - Kdy.
-Existují lásky jako ty, které bolí, když jsou nebo když odcházejí. Existují lásky bez pýchy, které žijí ztrátou důstojnosti. -Ty jsou lásky.
-Znám tě od vlasů až po konečky nohou. Vím, že chrápeš v noci a spíš pozpátku. Vím, že říkáš, že ti je dvacet, když ti je dvacet tři. -Znám tě.
-Kdo tě políbil, odsud, zatímco tě líbal v posteli? Kdo se tě dotkl, ode mě, kdo tě dnes ráno doprovází? - Kdo.
-Proč je láska tak krutá? To mi nedovolí zapomenout, to mi zakazuje myslet. To mě svazuje a rozvazuje, a pak mě to kousek po kousku zabíjí. -Proč je láska tak krutá.
-Láska umírá, něha skončila. A ze svobody děláme diktaturu. Nakazil se jako obvykle, ohni chyběl oheň. -Láska umírá.
-To málo, co mám, je tak málo na rozdávání. -To málo mám.
-Kdo by to řekl před lety, dotkli jsme se oblohy rukama. Kdo by si myslel, že před lety jsme namalovali graffiti „Miluji tě“. -Smíření.
-A stále tu narazím na dno a objevím vše, co nám chybělo. Obviňoval jsem se ze všeho, roztavoval jsem to málo vzduchu, co mi zbyl. -Brat dolů.
-Lež, která vás dělá šťastnou, má větší cenu než pravda, která rozčiluje váš život. Lži mi naroste nos výměnou za svobodu a lpění na mém životě. -Ty lháři.
-Paní, neberte ze svého života roky, dej život těm letům, což je lepší. - Dáma ze čtyř desetiletí.
-Ó lásko, neumírejte nebo neumírejte jednou ranou, že není horší agónie než ta, která je krok za krokem. -Láska umírá.
-Viděl jsem tolik měsíců, že dnes nevím, jestli jsem nebo byl. Tolik vakcín, aby přežili. -Život.
-Ženy. Co od nás žádáte, můžeme, pokud nemůžeme, neexistuje, a pokud neexistuje, vymyslíme to pro vás. -Ženy.
-A pamatujte, že život je jen jeden, nejsou dva. Tělu, na co se ptám, a komu řeknou sbohem. -Její.
-Láska je tak maskovaná pro své pohodlí, přijímá vše bez kladení otázek a nechává bodnutí smrti na čas. - Byl jsi.
-Jeskynní lidé, to jsme byli. Žádná země, žádná budoucnost, žádný domov. Byli jsme dva a stačilo to. Bůh velmi dobře ví, že jsme tak rádi žili.
-A jak se vás mohu zbavit, když vás nemám. Jak se dostat pryč od vás, pokud jste tak daleko. A problém vás nemění. Problém je v tom, že nechci. -Problém.
-Líbí se mi to, protože je autentické a žije bez receptů, které se snaží oblékat lásku do oblékání. Přišel jsem se zastavit u ženy, o které se mi ani nesnilo. Ale nikdy jsem nebyl tak šťastný. -Žena, kterou jsem nesnil.
-Všimněte si to najednou. Jste dokonalým spojením zkušeností a mládí. Dáma čtyř desetiletí, nemusíte učit. - Dáma ze čtyř desetiletí.
-A oslavte, že je naživu a exploduje ve svobodě. Léčit rány čistou elektřinou. S čistou elektřinou. -Její.
-Miluje mě jako já ne. Stará se o mě, protože já se nestarám o sebe. Nebe v můj prospěch bylo špatné. - Nebe v můj prospěch.
-Zavřete dveře a okna, že samotné nebe postaví větev v sedmém patře v jedenáct padesát. Zatímco polibky trvají a umožňují hodiny. - Bolí tě vidět.
-Minut. Jak rána vychází, můj život plyne a nosí hodinky. Minuty, to jsou márnice času, mrtvoly okamžiků, které se nikdy nevrátí. -Minut.
-Objasňujeme panorama, že v posteli jsou tučňáci kvůli ledu, který způsobujete. Pokud jste se mě nedotkli déle než měsíc, ani jste se nenechali podplatit tím nepolapitelným polibkem. -Tučňáci v posteli.
-Zapomeň na tebe, zapomeň na sebe Je to ještě obtížnější než se s tebou smířit. Pokud mi bez důvodu chybí vaše neuróza a vaše žárlivost. Jak nevynechat vaše tělo na mé matraci. -Zapomenout na tebe.
-Vy, kterým chybí odvaha bojovat za vás. Vám, kteří se utěšujete zakrytím stop po mých polibcích s Chanel. Nezbylo ti nic. Nezbylo ti nic, nic. -Tobě.
-To málo, co mám, je tak málo, jaký je to ručitel. Na léto mám liják a vlnu na surfování. Stín, který mě sleduje, kam jdu, a dvě stopy pěšky. -To málo mám.
-Hvězdy a pruhy přebírají mou vlajku. A naše svoboda není nic jiného než děvka. A pokud nám zahraniční dluh ukradl jaro. Do pekla zeměpisné hranice skončily. -Pokud byl sever na jihu.
-Co to děláš, co dělám? Plýtvání na jakékoli posteli, ať chceme, aby se nám oběma pomstilo. -Bez tebe beze mě.
-Když byla tišší, zakřičela. Pláču, když nikdo neposlouchá. Dojdu ke dnu a vím, že je to lepší, už na ničem nezáviset. Udělej z tebe dobrou náplast na srdce. -Vrácení do srdce.
-Každý z nich svůj život. Chtěl jsem pravdu, ty lež. Luxusní a noční můra, která má důstojnost, neklečí. Říkají, že v životě nevyhrává ten, kdo odejde, ale ten, kdo zapomene. -Ten, kdo zapomene.
-Ježíš je víc než jen překřížení se, pokleknutí a vychloubání. (…). Ježíš je víc než květina na oltáři pro záchranu hříchu, Ježíš, moji bratři, je sloveso, nikoli podstatné jméno. -Ježíšovo sloveso není podstatné jméno.
-Nahý, že nebude existovat žádný design, který by vám seděl lépe, než vzhled vaší pokožky přizpůsobený vaší postavě. Nahý, že neexistuje žádný naivní, kdo nosí květinu, bylo by to jako zakrýt jeho krásu. -Akt.
-Řekni mi, že ne a budeš celý den myslet na tebe a plánovat strategii pro ano. Řekni mi ne, a dej mi maskované ano. Nechte mě pochybovat a já zůstanu po vašem boku. -Řekni mi ne.
-Dítě již nekrčí oči, nevidělo světlo. V oboru pekla nejsou okna. Jeho štěstí je uvedeno na bankovkách z jiné země. (…). Dívka dnes odpoledne nepůjde na hodinu angličtiny..
-Nejsem nikdo původního původu, ani nepředpokládám rodokmen. Nemám cenu za to, co mám, mám cenu za to, co jsem ztratil. (…). Že ostatní budou vždy říkat: „Co je správné, je špatné.“ -Co je správné, je špatné.
-Bude to doktor, že hodně žádám, nebo že jsem spokojený s malým, že jsem stále zdravý nebo jsem úplně šílený. Nebo by se mohlo stát, že život není nic jiného než shluk chutí. -Pomozte mi Freude.
-Kdybych zůstal chtít sám, jak tě můžu donutit? Problémem je nemilovat vás, je to, že se necítíte stejně. -Problém.
-O to, co děláš s mými zlomenými zápěstími v ústech, nepožádám (…). Není to smáčení horečky, topení v pase, co hledám. Je to trochu něhy vidět, jestli to uzdravuje to, co prožívám. -Snílek
-Z bláznivých věcí, které děláme, z nenápadných polibků. Z vašeho smíchu a mých vtipů, z večírku a vína. (…) Nezamiloval jsi se do mě, ne, ne, stejně jako jsem se zamiloval do tebe. -Zamilovali jste se do sebe.
-Svatý hřích tě líbal. Svatý hřích, abych se stal závislým, na jasu, který střílí tvé oči. Ve vašich rukou vyšetřování všeho. K hluku, který vydáváte, když získáte zázrak, zázrak. - Svatý hřích.
-Chci žít bez scénáře nebo stejného receptu. Chci vymyslet další písmeno do abecedy. Chci na tebe zapomenout, chci vědět, že je to kvůli mně. -Chci.
-Každý měsíc spáchá čáp sebevraždu a vy jste tak depresivní a hledáte vysvětlení. Občas vám nebe ukradne zázrak, čas pro vás vytvoří kalendář. - Jednou za měsíc.
-Bolí to vidět člověka, kterému chybí nápady a má spoustu argumentů. Bolí vás vidět, že jste v anestézii, protože tak se to stalo, protože tak to vaše štěstí chtělo. - Bolí tě vidět.
-Muset myslet na každou noc, žít. -Miluji tě.
-Mulat na nohy, blonďatý jako slunce. Nemluví anglicky a on španělsky. Šel se napít bez podezření, že na tom místě najde lásku. -Je a on.
-Láska je dva v jednom, které nakonec nejsou žádné, a zvyknou lhát. Láska je krása, která prospívá smutku, a nakonec vždycky zmizí. -Milovat.
-Kdo by řekl, kdo by řekl, že důležité je přijmout vás a že mě přijímáte jako člověka. Pokud je to, že vás miluji a že milujete, ironií, jaké je moje požehnání, že se s vámi každý den probouzí. -Kdo by řekl.
-Byl to jeden z těch špatných dnů, kdy nebyl průchod. Flitry obleku mě přiměly zastavit. Byla to krásná blondýna a měla na sobě minisukni. -Taxi historie.
-Řekni mi, jestli tě zná napůl. Řekněte mi, jestli má citlivost najít přesné místo, kde explodujete, když milujete. -Znám tě.
-Ale přišli jsme pozdě, viděl jsem vás a vy jste mě. Poznali jsme se okamžitě, ale pozdě. Možná v jiných životech, možná v jiných úmrtích. -Pozdě.
-Je mi jasné, že si nezasloužím zázrak povolení jeho úst. To, co nabízím, je tak málo, nebe se mi dnes špatí. - Nebe v můj prospěch.
-Jak snadné bylo poprvé se dotknout oblohy, když byly polibky startérem, který rozsvítil světlo, které dnes mizí. - Byl jsi.
-Miluji tě a ty víš, co tím myslím, už tě nechci, protože nemohu. Považoval jsem za důležité, abys věděl, že tě miluji a nic jiného. -Miluji tě.
-A je už 6:34 a mrtvola minuty, která uplynula. Říká mi, že takto tady žijete, ať se vám to líbí nebo ne. A nostalgie mi vrací domů do hlavy. A udeří šest padesát. -Minut.
-Láska je arogancí lpět na nemožném. Hledá jinde to, co v sobě nenajdete. Láska je nevděk, který vás na chvíli pozvedne a zhroutí jen proto, že. -Milovat.
-Pokud vás minulost naučila tak líbat, požehnaný je ten, kdo byl přede mnou. Není to dáma, která se zdrží hlasování, dáma je ta, která se zastaví, když najde to, co jste našli zde. -Vaše pověst.
-Dej mi své sny, abych ti udělal čelenku. Dej mi minulost, abych ti neubral čas, že to, co po tobě zbylo, mi zachrání život. -Dej mi.
-V úterý se jmenovala Margarita. V pátek večer to už byla Lola. Vždycky jsem ti říkal, slečno, nemusíte být tak sami. -Slečna, minout.
-Naučil jsi mě všechno, kromě toho, abych na tebe zapomněl, od filozofie až po to, jak se tě mám dotknout. Vědět, že nejvyhovující afrodiziakum nejsou mořské plody, ale láska. Ale nenaučil jsi mě, abych na tebe zapomněl. -Učil jsi mě.
-Říkají, že to bylo žebro, dal bych si páteř, abych je viděl kráčet. Po milování s prádelníkem a bez otáčení ... bez otáčení ... bez otáčení. -Ženy.
-Budete se divit, co tu sakra dělám, celý život souseda a nikdy jsem nepřišel na návštěvu. Jak se ukázalo, tento pokorný služebník se zamiloval do Martity, jeho nejmladší dcery. - Dobrý večer, Don Davide.
-A bolí vás, tolik vás milovat, předstírat, že je všechno perfektní, a bolí vás strávit život. Pokouším se najít to, co bylo dlouho ztraceno. -To bolí.
-Mokrý chce uschnout. Mokrá je mokrá slzami, které vyvolávají nostalgii. Mokrá, neregistrovaná, nese většinu, kterou by legální nenosila nebo nezavázala. -Vlhký.
-Nemůžu dýchat, byl jsem apnoe ode dne, kdy jsi odešel. Padám na dno moře a škrábám bublinu, ve které nejste. Kyslík, který nebylo možné dýchat, opustil toto místo. -Apnoe.
-Pokud byste neexistovali, dny by byly kratší. Neměli byste se váhat v tomto nedokončeném příběhu, který hraje ruskou ruletu a chce prohrát. -Pokud jsi neexistoval.
-Už jsem tě viděl na vašem mobilním telefonu, na vašich fotkách z Instagramu, jak flirtujete se zrcadlem. Připomenu vám, že ten, kdo hledá Supermana, skončí s kreténem. -Protože můžu.
-Už mě unavovaly opakování a módní koktejly, unavovaly mě všechny ty lidi, kteří říkají, že tě zbožňují, otočí se zády a ignorují tě, unavuje mě, že nejsem stejný. -Noční zvíře.
-Jeskynní lidé, to jsme byli. Bez země, bez budoucnosti, bez domova. Byli jsme dva a stačilo nám, bůh ví, že se nám to líbilo, žít takhle. - Jeskyně.
-Je to také poprvé. Uspořádám koncert Aranjuez, abych si společně odpočinul. Je to také poprvé, mám pocit, že se třesu, jak vidíš. Měl jsem tisíckrát sex, ale nikdy jsem se nemiloval. -Poprvé
-A přidal jsi smích, dvě pochybnosti, skřet. Pár duchů a tato láska, kterou pro vás mám. A přísahám, že jsem šel jen na kávu, ale viděl jsem tě. -Jen chtěl kávu.
-Jak mohu zapomenout na Martu? Ta dívka z Recolety. Pokud nechal pár otisků, na mém krku a v životě. Jak mohu zapomenout na Martu? -Martho.
-Opravdu nejsem tak sám, kdo ti řekl, že jsi odešel. Pokud člověk není tam, kde je tělo, ale kde mu chybí nejvíce, a tady vám tolik chybí. - Vlastně nejsem tak sám.
-K tobě s tebou mluvím, ale ty neposloucháš, že se zbytky mi můžeš dát světlo, které osvětlí mé dny..
-S vámi, kteří mě hrajete, když víte, že jsem o všechno přišel, mluvím s vámi, i když to sakra neděláte..
-Doprovázej mě, abych byl sám, očistil své duchy, abych se dostal do postele, aniž by se navzájem dotýkali, doprovázej mě do tajemství, že si nebudu dělat společnost, spát, aniž bych předstíral, že se nic neděje, doprovázej mě sám..
-Připojte se ke mně v tichu chatu beze slov, abyste věděli, že jste tam a já jsem po vašem boku. Doprovázej mě k absurditě objímat se navzájem bez navazování kontaktů jako anděl strážný. - Doprovázet mě, abych byl sám.
-Záhada tam byla v tom cihlovém domě, červené světlo na dveřích a žlutá značka..
-Byl to trh lásky, pár dolarů na ochutnání chuti postele sdílené s bezejmennými ženami..
-Říkáš mi, že jsem z kamene, ale je jasné, že ti ještě neřekli, že pláču, když odcházíš. - Můj příteli.
-Je toto století v úterý večer, dělá větší škody než ta nejhorší vynalezená bolest, zrcadlo vrhá šipky výčitek, dnes začíná to, co již skončilo..
-Jako házet kameny na padající hvězdu, jak ji srazit, jako doufat, že najdete člověka bez masky, jako říkat, že Hitler zemřel v míru a že Joker nikdy neměl oblek..
-How to say Madonna je puritánská a konzervativní, nebo řekněme, že Donald Trump žije pronajatý nebo že se Lucía Méndez a Verónica Castro zbožňují nebo že Pablito Ruiz zpívá písně v hnutí New Song..
-Udělejte krok v celém světě mých kroků, pije víno po mém boku ve stejné sklenici, je to dokonalá žena, která mi vybudovala matku a poškozuje moji psychologii. - Pomozte mi Freud.
--Přítel rádia a písně s refrénem, prostředí mu pomohlo přibrat na váze z tolika zášť, nenechal si ujít příležitost ověřit své argumenty jako caudillo.-Caudillo.
-Znali jste potpourri Kámasútry a my jsme se posmívali zákonu gravitace, dělali jsme všechno bez ptaní a lhali jsme s úplnou upřímností..
-- V cirkusu skáčou štěňata jako blázni a sloni, vrahové s dobrými přezdívkami, motocykloví akrobati a hřbitov, v cirkusu, pokud to nezabije, je to lék..
-Vyprávím velmi zvláštní příběh, který se mi stal před několika měsíci ve starém baru - Jmenování v baru.
-K zahájení konverzace stačilo jen ahoj, improvizoval jsem báseň inspirovanou jeho čelenkou, s úmysly dona Juana, víte, kam to jde. - Jmenování v baru.
-O sedm piv později jsem využil své schopnosti a pozval ji do svého bytu a vyprávěl jí příběh, který si nepamatuji, že přijala s nadšením, byly to dvě ráno, což je dobrý způsob, jak zakončit den..
-A číslo po nekonečnu, a já jsem umístil Velký vůz na tvůj diadém a na tebe, jako by nic; Osladil jsem mořskou vodu, když máš žízeň, pronajal jsem ti ubývající čtvrť měsíce. -To bolí.
-A jako ladný poražený jsem hledal v posteli věci, které láska nevyřeší..
-Jako by bylo tak snadné lásku ukončit, jako by to byl oděv, který si člověk sundá a je po něm, tímto jednoduchým a jedinečným způsobem mě žádáte, abych na vás zapomněl. - Jak odložit minulost stranou.
-Jako by tě bylo tak snadné vytrhnout z mé mysli, jako by všechno, co bylo prožito, bylo tak bezvýznamné. Tímto jednoduchým a jedinečným způsobem mě žádáte, abych na vás zapomněl. Jak odložit minulost stranou. - Jak odložit minulost stranou.
-Kdy vás naposledy opustila vaše láska, že jste ji nenechali jít volnou? Kdy jsi byl naposledy tak políben, že jsi řekl mé jméno?.
Zatím žádné komentáře