Nechám tě nejlepší fráze a dialogy z Život je krásný, Italský film režírovaný a hrající Roberto Benigni. Vyšlo najevo v roce 1997 a jeho argument se týká jednání židovského otce, který se snaží chránit svého syna, jakmile bude uvězněn v nacistickém koncentračním táboře.
Také by vás mohly zajímat tyto fráze z hollywoodského kina.
-Obvyklí barbaři, vandali. To je smutné. Hovadina! „Židovský klaun.“ -Elysium.
-Je tu nějaká Dora? Ona je Italka. Ona je moje žena. -Guido Orefice.
-Nelíbil se mi vlak. -Giosué Orefice.
-Já také ne. Půjdeme autobusem zpět, ano? Poslouchali! Vezmeme autobus zpět! -Guido Orefice.
-Jaké jsou vaše politické preference? -Guido Orefice.
-Benito, Adolfo! Sedni si! Promiň, Guido, co jsi mi to říkal? -Další muž.
-Tati, nemohu najít žádné z ostatních dětí a paní přišla, aby mi řekla, abych se šla osprchovat. -Giosué Orefice.
-To je dobrý nápad. Jděte se osprchovat. -Guido Orefice.
-Sbohem a chovej se, protože to jsou těžké časy. Těžké časy! -Oreste.
-Hra začíná teď, ať už je tu kdokoli. První, kdo má tisíc bodů, vyhrává. Výhrou je tank! Štastlivče. Každý den budeme hlasitě oznamovat, kdo vede. Ten s nejmenším počtem bodů musí nosit na zadní straně na zádech ceduli s nápisem „idiot“. -Guido Orefice.
-Trpaslíci a Sněhurka se posadí k jídlu. Jak rychle si myslíte, že bude sloužit vašim hostům dále? Za sedm sekund! -Hádanka.
-Vyrábí od nás knoflíky a mýdla. Všechny nás pálí v peci. Muž plakal a řekl to. -Giosué Orefice.
-Věřil jsi jí znovu? Myslel jsem, že jsi chytrý, chytrý a inteligentní chlapec. Jdi zjistit. Dnes ráno jsem si umyl ruce Bartolomeem. A pak jsem se spojil s Francescem. Nebo si představte: „Tento muž je vyroben ze dřeva a nehoří, protože není dostatečně suchý.“ Buďme vážní! -Guido Orefice.
-Rád vás poznávám. Jsem princ Guido. Všechno tady je moje. Zde začíná knížecí knížectví. Tomuto místu budu říkat Addis Abeba. To všechno změním. Ven z krav přijdou velbloudi. Dokonce i pár hrochů. Musím jít, potkám princeznu. - Guido Orefice.
-Dobré ráno princezno! -Guido.
-Jak hrozné! Skoro mě to zabilo. Ublížil jsem ti? -Dora.
-Nikdy to nebylo lepší. Vždycky takhle odcházíte z domu? -Guido Orefice.
-Poslechněte si tento problém. Pamatuji si to, protože mě to šokovalo. Šílenec stojí stát čtyři marky denně. Jeden mrzák, čtyři a půl značky. Epileptik, tři a půl známky. Vzhledem k tomu, že průměr je čtyři známky a máme 300 000 pacientů, kolik by stát ušetřil, kdyby byli tito jedinci vyloučeni. - Policejní důstojník.
-Ušetřili bychom 1 200 000 marek denně. - Rodolfo.
-Přesně tak! - Policejní důstojník.
-Pokud řeknete mé jméno, už tam nejsem. Kdo jsem? Ticho! -Hádanka.
-Přemýšlejte o slunečnici, klanějí se slunci. Ale když uvidíte někoho skloněného, víte, že je mrtvý. Zde sloužíte, nejste služebníkem. Služba je vrcholným uměním. Bůh byl první služebník. Bůh slouží lidem, ale není služebníkem lidí. -Eliseo Orefice.
-Přinejmenším nedělají, aby děti nebo starší dospělí pracovali. -Dora.
-Nenutí je pracovat, protože je zabíjejí! Jednoho dne uslyšíte paní, jak říká: Děti, pojďte se osprchovat! Potom vás umístí do plynové komory. -Vězeň.
-Podívej se na mě, princezno. No tak, jsem tady dole. Podívej se na mě, princezno. Otoč princeznu. -Guido Orefice.
-Musím vám něco důležitého říct. Počkejte na můj signál. -Dr. Lessing.
-Čím více je, tím méně vidíte. Tma! - Raddle.
-Tohle je můj příběh. To je oběť, kterou můj otec přinesl. Toto je dar, který jsi mi dal. -Giosué Orefice.
-Usnul jsi, když jsi mluvil se mnou! Jak jsi to udělal?. -Guido Orefice
-Schopenhauer. -Ferrucio.
-SZO?. -Guido Orefice.
-Schopenhauer říká, že s vůlí můžete dělat, co chcete. „Jsem tím, čím chci být“. Právě teď chci spát, tak si říkám. „Spím, spím“ a dobře usínám. -Ferrucio.
-Proč nepustí dovnitř Židy nebo psy? -Giosué Orefice.
- Každý si dělá, co chce, Joshuo. V tomto železářství neumožňují vstup Španělům nebo koním. Později v lékárně neumožňují vstup čínským nebo klokanům. Nemají je rádi. Co mohu říci? -Guido Orefice.
-Co je to za místo? Je to krásné: Holubi létají, ženy padají z nebe! Stěhuji se sem! -Guido Orefice.
-Podívej, zastavili vlak a nechali mámu nastoupit. -Giosué Orefice.
-Kdy mohu vidět svou matku? -Giosué Orefice.
-Až hra skončí. -Guido Orefice.
-A nyní, dámy a pánové, velkolepé překvapení, které Grand Hotel nabízí. Etiopský dort. -Guido Orefice.
-Nemáte tušení, co vám říkám, že? - Voják Spojených států.
-Hledají někoho, kdo mluví německy, aby jim přeložil pokyny. -Bartolomeo
-Mě! Udělám to! Překladám pro ně! -Guido Orefice.
-Mluvíš německy? -Bartolomeo.
-Ne. - Guido Orefice.
-Naléhavý telegram. Musím okamžitě jít do Berlína. Co jsou to za květiny? -Dr. Lessing.
-Jsou pro jeho odchod. -Guido Orefice.
-Vezmu si jen jednu. Vezmu to své ženě, Guidově květině. Moc se mi líbila vaše společnost Jste nejnaléhavější číšník, na kterého jsem kdy narazil. -Dr. Lessing.
-Děkuji, jste nejkulturnější zákazník, na kterého jsem narazil. -Guido Orefice.
-Giosué, proč jsi tady? Neměl jsi tu být! Odejít! Proč nejste s ostatními dětmi? - Guido Orefice.
-Říkali, že dnes se všechny děti musí koupat, a já nechci. -Giosué Orefice.
-Ticho je nejmocnější výkřik. Je to tvůj přítel básník? -Elysium.
-Tihle kluci jsou blázni! To musí vážit sto kilogramů! Tady to musí být asi 3000 stupňů. Vittorino, už to nezvládám! -Guido Orefice.
-Všechny své body můžete ztratit některým z následujících způsobů. Jeden: Pokud pláčeš. Za druhé: Pokud se zeptáte své mámy. Za třetí: Máte-li hlad a objednejte si svačinu. Zapomenout! -Guido Orefice.
-Potřebuji váš podpis k otevření mého knihkupectví. -Guido Orefice.
-Pane Rodolfo, řekl jsem mu to. -Tajemník.
-Jen podpis. -Guido Orefice.
-Ne, nemůžu. Moje náhrada tu bude za hodinu. Zeptejte se ho. -Rodolfo.
-Vše, co potřebuji, je podpis. -Guido Orefice.
-Tady zavíráme u jednoho. -Rodolfo.
-Je deset ku jedné. -Guido Orefice.
-Podat stížnost. -Rodolfo.
-Co se mi může stát? Nejhorší, co mi mohli udělat, je svléknout mě, namalovat žlutě a napsat mi „židovský číšníku.“ Ani jsem nevěděl, že ten kůň je Žid. -Guido Orefice.
-Bože můj, slituj se! Nenechte to prosím být pravda. Další večeře, kde prefekt? -Dora.
-Tady zemřeme. Už to nezvládám. Přestanu s tím. Řeknu ti, že to nedokážu. Co se mnou udělají? -Guido Orefice.
-Zabijí tě! -Vittorino.
-Kam ta věc směřuje? -Guido Orefice.
-Tady dole. -Vittorino.
-PRO BOHA! Nikdy to nedokážu! -Guido Orefice.
-Tati, strašně jsi mě vyděsil! -Giosué Orefice.
-(Sarcasticky) Přirozeně! Naše rasa je nadřazená. Právě jsem přišel z Říma, abych vám řekl, děti, že naše rasa je nadřazená. Byl jsem vybrán rasistickými italskými vědci, abych to dokázal. Proč si vybrali mě? Říkám ti? Kdo bude hezčí než já? (…) Jsem čistý árijec. -Guido Orefice.
-Nikdy jste ve vlaku nebyli, že? Jsou úžasní! Každý stojí, přilepený k sobě a nejsou tam žádná místa! -Guido Orefice.
-Dora a já jsme se narodili ve stejné ulici. Chodili jsme spolu do školy a měli stejné kamarády. Dora je žena mého života a já jsem muž jejího života; proto jsme se rozhodli oženit příští rok. Všichni jste pozváni následující 9. dubna do baziliky Santa María del Pellegrino. -Rodolfo.
-Dobré ráno princezno. Minulou noc jsem o tobě celou noc snil. Chystali jsme se jít do kina. Měli jste na sobě ten růžový oblek, který se mi opravdu líbí. Jste vše, na co myslím, princezno. Vždycky na tebe myslím. -Guido Orefice.
-Můj manžel a můj syn jsou v tom vlaku. Chci nastoupit do toho vlaku. Slyšel jsi mě? Chci nastoupit do toho vlaku. -Dora.
-Nedokážete si představit, jak moc se chci milovat, nejen jednou, ale znovu a znovu. Ale nikdy to nikomu neřeknu, zvláště vám. Budou mě muset mučit. (…) Musel bych být blázen, abych ti to řekl. Dokonce jsem se s tebou mohl milovat teď, tady po zbytek mého života. -Guido.
-Musíte přijít do kanceláře šéfa policie. -Oficiální.
-Znovu? -Guido Orefice.
Už to bylo. -Giosué Orefice.
-Jít. -Oficiální.
-Proč? -Guido Orefice.
-Jak víte, inspektor přišel do Říma, aby nám řekl o rasovém manifestu podepsaném většinou nejvýznamnějších italských vědců. Ukáže to a ctí nás, že náš závod je závod lepší, nejlepší ze všech. Posaďte se. Do toho, inspektore. - Policejní důstojník.
-Jsi tak dobrý chlapec. Spát. Sladké sny. Možná oba sníme. Možná je to všechno sen a máma nás probudí s mlékem a sušenkami. Po jídle se s ní budu milovat dvakrát nebo třikrát. Ano, mohu. -Guido Orefice.
-Jsme vyhráli! Získáváme tisíc bodů! Můj otec a já jsme vyhráli první místo a my jsme vyhráli skutečný tank! Jsme vyhráli! Jsme vyhráli! -Giosué Orefice.
-Nic není nezbytnější než zbytečné. -Eliseo Orefice.
-Toto je jednoduchý příběh ... ale ten, který není snadné vyprávět. -Giosué Orefice.
-To bolí? -Elysium.
Zatím žádné komentáře