Nechávám tihorní Jean William Fritz Piaget cituje (1896-1980), epistemolog, biolog a psycholog, tvůrce vlivných teorií o psychologickém vývoji dětí. Mnozí ho považují za nejdůležitější postavu vývojové psychologie 20. století..
Také by vás mohly zajímat tyto fráze vzdělávání nebo fráze pedagogiky.
-Inteligence je to, co používáte, když nevíte, co dělat.
-Chcete-li být kreativní, zůstaňte částečně jako dítě, s kreativitou a vynalézavostí, která charakterizuje děti, než budou dospělou společností deformovány..
-Vzdělání pro většinu lidí znamená snažit se, aby dítě vypadalo jako typický dospělý ve své společnosti. Vzdělání pro mě znamená vytvářet tvůrce, vynálezce, inovátory, nekonformisty.
-Když dítě něčemu naučíte, navždy mu vezmete šanci objevit to pro sebe..
-Hlavním cílem vzdělávání ve školách by měla být tvorba mužů a žen, kteří jsou schopni dělat nové věci, nejen opakovat to, co dělaly jiné generace..
-Vždycky jsem nenáviděl jakoukoli odchylku od reality, postoj, který jsem spojoval se špatným duševním zdravím mé matky.
-S dětmi máme nejlepší příležitost studovat mimo jiné rozvoj logických znalostí, matematických znalostí, fyzikálních znalostí..
-To, co vidíme, mění to, co víme. To, co víme, mění to, co vidíme.
-Pochopit znamená vymyslet.
-Jsem konstruktivista, protože neustále buduji nebo pomáhám budovat znalosti.
-Znalosti jsou vždy interpretací nebo asimilací.
-Děti z podobných okolností mají tendenci reagovat stejným způsobem na neznámé.
-První jasnou indikací ve vývoji znalostí je nepřetržitá kreativita.
-Během prvních 18 měsíců života si děti před jazykem vytvářejí čas, prostor, předmět a stálost.
-Abychom vysvětlili psychologický jev, je třeba sledovat jeho linii formování.
-Pozorováním toho, jak se znalosti budují, můžeme lépe porozumět původu inteligence.
-Existuje mnoho podobností mezi rozvojem znalostí u dítěte a rozvojem znalostí ve vědě.
-Znalost matematické logiky je nezbytná pro rozvoj lidské inteligence.
-Hra je dílem dětství.
-Bez psaní jsem nemohl myslet.
-Dítě často vidí jen to, co už ví. Celé vaše verbální myšlení se promítá do věcí.
-Dítě vidí jako hory postavené lidmi, jako řeky kopané lopatami, slunce a měsíc, jak nás sledují na našich procházkách.
-Čím více se schémata liší, tím menší je propast mezi novým a známým.
-Novinka se místo problému, který subjekt obtěžuje, stává problémem a vybízí člověka k hledání.
-Abych vyjádřil stejnou myšlenku jiným způsobem, domnívám se, že lidské poznání je v zásadě aktivní.
-„Já“ si tak uvědomuje sebe sama, přinejmenším ve své praktické činnosti, a objevuje se jako příčina mimo jiné příčiny..
-Znát realitu znamená konstrukci transformačních systémů, které víceméně adekvátně odpovídají realitě..
-Náš problém, z hlediska psychologie a z hlediska genetické epistemologie, je vysvětlit, jak probíhá přechod z nižší úrovně znalostí na úroveň, která je považována za vyšší..
-Z morálního hlediska, stejně jako z intelektuálního hlediska, se dítě nenarodí ani dobré, ani špatné, ale je pánem svého osudu.
-Na jedné straně existují jednotlivé akce, jako je tahání, tlačení, dotýkání se, tření. Právě tyto jednotlivé akce vedou většinu času k abstrakci předmětů.
-Jednou z nejpřekvapivějších věcí, které člověk o dítěti do 7–8 let zjistí, je jeho extrémní spolehlivost ve všech předmětech.
-V genetické epistemologii, stejně jako ve vývojové psychologii, nikdy neexistuje absolutní začátek.
-Dětské hry jsou nejobdivovanějšími sociálními institucemi. Například hra kuliček o tom, jak si děti hrají, obsahuje extrémně složitý systém pravidel.
-Vědecké myšlení tedy není chvilkové; nejde o statickou instanci; jde o proces.
-První typ abstrakce objektů bude odkazovat na abstrakci jako na jednoduchou, ale druhý typ ji nazvu reflexní abstrakcí, používající tento termín v dvojitém smyslu.
-V raných fázích dítě vnímá věci jako solipsista, který si není vědom sebe jako subjektu a je obeznámen pouze se svými vlastními činy.
-Každá akvizice ubytování se stává materiálem pro asimilaci, ale vždy odolává asimilaci nového ubytování.
-Praxe vyprávění a argumentace nevede k invenci, ale vyžaduje určitou myšlenkovou soudržnost.
-Každý ví, že ve věku 11–12 let mají děti pozoruhodnou snahu organizovat se do skupin a že respektování pravidel a předpisů jejich práce je důležitým rysem tohoto společenského života..
-Veškerá morálka se skládá ze systému pravidel a podstatu veškeré morálky je třeba hledat v úctě, kterou jednotlivec za tato pravidla získá..
-Znalost vnějšího světa začíná okamžitým využitím věcí, zatímco znalost sebe sama je zastavena tímto čistě praktickým a utilitárním kontaktem..
-Vesmír je postaven na agregátu stálých objektů spojených kauzálními vztahy, které jsou nezávislé na subjektu a jsou umístěny v objektivním prostoru a čase..
-Před hraním se svými vrstevníky je dítě ovlivňováno svými rodiči. Od kolébky se podrobuje mnoha předpisům a ještě před jazykem si uvědomí určité povinnosti.
-Než si o něm přečtu, vždycky o něm rád přemýšlím..
-Logičtí pozitivisté nikdy ve své epistemologii nezohlednili psychologii, ale tvrdí, že logické bytosti a matematické bytosti nejsou nic jiného než jazykové struktury.
-Dětský egocentrismus je ve svém jádru neschopnost rozlišovat mezi já a sociálním prostředím.
-Logická aktivita není celek inteligence. Člověk může být chytrý, aniž by byl zvlášť logický.
-Egocentrismus se nám jeví jako forma přechodného chování mezi čistě individuálním a socializovaným chováním.
-Vědecké znalosti jsou v neustálém vývoji; ve kterém se mění z jednoho dne na druhý.
-Během prvních měsíců života dítěte se jeho způsob ošetřování, položení hlavy na polštář atd. Krystalizuje do imperativních návyků. To je důvod, proč vzdělávání musí začít v postýlce.
-Nel, když hodila kámen na šikmou lavici při pohledu na Rolling Stone, řekla: „Podívej se na kámen. Bojí se trávy.
-Každá struktura má být považována za zvláštní formu rovnováhy, víceméně stabilní ve svém omezeném poli a ztrácí svou stabilitu při dosažení mezí pole..
- Aby se předešlo obtížím s teleologickým jazykem, je třeba adaptaci popsat jako rovnováhu mezi působením organismu v životním prostředí a naopak..
-Každá reakce, ať už jde o akt zaměřený na vnější svět nebo o internalizovaný akt, jako je myšlenka, má formu adaptace nebo, lépe, re-adaptace.
-Děti vyžadují dlouhou dobu, přerušovanou hru a zkoumání.
-Výuka znamená vytváření situací, ve kterých lze objevovat struktury.
-Jak můžeme s dospělou myslí vědět, co bude zajímavé? Pokud dítě následuje ... můžeme objevit něco nového.
Zatím žádné komentáře