Nechám tě nejlepší fráze Beret, lépe známý jako Francisco Javier Álvarez Beret, rapový, reggae a dancehall zpěvák s desktopovými pracemi, původem ze španělské Sevilly, a který si v posledních letech získal slávu prostřednictvím YouTube.
Mohla by vás zajímat i tato Eminemova fráze.
-Ztraťte se mnou a mou touhou, řekněte mi, že nepřestáváte dávat smysl tomu, co selže. -Popel.
-Jsem volné nebe a mám víc než dost křídel, pokud ty problémy nestojí za nic. Dnes si pamatuji všechno, na čem záleželo, jsem svobodná duše, která stěží snila. - Duše zdarma.
-Problémy přicházejí jen proto, že dobře měříte. Pochybnosti nic nedělají, pokud jim nedáte moc. -Tvář B..
-Mám čas, ale neztrácím to, věci spíše s hodnotou než s cenou. Chcete být svázaní, ale být vážní, hodně, co vám dát, ale trochu uvolněně. - nezbytný.
-Kdybych nikdy nechtěl vyhrát, jak prohraju, někdy i odchod tě přiblíží. -Cítit.
-Chci ještě jednou promítnout do tvého pohledu, že tě můžu obejmout a nevyhodit do mě svého věrného. Chci vidět, jak jde vaše tělo, ztrácí se v mém, aniž by vědělo, jak se vrátit. -Řekni mi, kdo opravdu miluje.
-Nechci žít, abych věděl, že raději improvizuji, aniž bych věděl, jak žít, vím, že nejlepší okamžik je teď a nejlepší místo je tady. -Cítit.
-Chci jen vaše obvazy, že ten den, kdy to nejsem ani já, ano, rozumíte mi. Řekni mi to špatně, i když mi lžeš. Nezajímá mě, dokonce si pronajímám. -Nikdy nebude pozdě.
-Budu se řídit rytmem, uvidíte, jaký je můj posvátný zdroj od sebe samého a oni mě nemohou přimět chtít. - Budu sledovat rytmus.
-Pomíjivý život, který nám za tak málo dává to, co chceme. A pomíjivý život, který trvá povzdech a někdy méně. -Efemérní.
- Pokud jsem se něco naučil, je to tak, že pokud neztratím strach ze ztráty, nikdy nevyhraju, ale ztratím ještě více. -Srdce z kamene.
-Tvář B, všechno má Tvář B, otevřete oči a nevidíte to, pokaždé se více unavíte. -Tvář B..
-Dnes pokračujete v tahání za lano, které mě drželo za ruce, a proto už můj dotek hoří. Bude to proto, že tření vašich činů, i když to bylo špatné, jsem si ho ponechal, protože dosáhlo tak hluboko. -Ve čtvrtek v pět.
-Ve světě plném nenávisti je nutné cítit, že jen s tebou chci víc, má královno ze Sáby. -Podívej se na ženu.
-Vím, že se na mě díváš, ale nevidíš mě, chtěl jsem tvou část, aby mě nezlomil na 100. Raději zůstaneš tady, abys zůstal, já mám raději ránu než kůži. Říkám, že zítra bude všechno v pořádku, stále říkáš, na včerejšek nezapomínám. - Vezmi si mě.
-Vrať se, jen chci, abys to zkusil. Neříkej mi, že teď potřebuješ štěstí. Opravdu potřebujete, abych si pamatoval, že věci, o které se staráte, nejsou najednou vyhozeny? -Vrací se.
-Musel jsem se naučit, na co to je zapomenout ... a tady mě vidíte, jak pro vás stále dělám písničky. Vím, že existují rány k zahojení, přestože jsou. Nyní, když existuje prázdnota, vím, že existuje prázdnota, kterou je třeba vyplnit. -Ve čtvrtek v pět.
-Jsem stále ve svém posledním čtvrtletí a navzdory všemu jsem vydržel věčnost vašich okamžiků a dokázal jsem zastavit hodiny, když jsem necítil vůni pomerančového květu, a věděl jsem, jak umlčet, když jsem chtěl milovat. -Nicméně.
-Špatné je, že jste oheň a bojím se hořet. -Chybíš mi.
-Důvěra se nikdy nevrátila s časem a ovoce mého života není založeno na tom, co mám. A kdyby všechny okamžiky mohly ubíhat pomaleji, pokud byste tentokrát při pokusu zaváhali. -Pokud jen.
-Musím být lepší, prostě musím být já, alespoň dnes, nevím zítra. -Dnes.
-V této linii není žádný Benedetti, šípy reality jako pelyněk. Kdyby to bylo pro bratry, neměl bych rodinu, všechno, čím chci být, je to, co mě přivádí k šílenství. -Přestal jsem existovat.
-Pokud řeknou, že rostou s holemi, zůstanu tady. Pokud mám co ztratit, bude to touha trpět. -Žehnat.
-Omlouvám se za to, že jsem plýtval časem, že jsem si myslel, že jste udělali další pokus, že jste bojovali a cítili, že by vám udělali radost. Praskl jsem, protože někdy ani sám nerozumím, jak pochopím, co je naše, když jsem nikdy nerozuměl tobě nebo tobě? -To mi je líto.
-Nikdo vás nenaučí být silným, ale nutí vás. Nikdo nikdy nechtěl slabým věřit. Nikdo vás nenaučí kroky ve světě, který vás každý den nutí umět vstávat a chodit. -Pokud jen.
-Když se na tebe podívám, vím, že se podívám i na sebe, všechno, co od tebe pochází, bude dobré. Nebo si v životě představuji, že víme jen to, jak to udělat. -Nikdy nebudu pozdě.
-Víš co? Říkám ti, šij mě, abys dobře uzavřel to, co jsi otevřel, abych nepředstíral, že se skrýváš. - Vezmi si mě.
-Žiji svůj život více podmíněně, než ve skutečnosti v podmínkách.
-Stanovil jsem limity, aniž bych věděl sám sebe, aniž bych věděl, co mě napadne. - Ztracená kulka.
-Ani minulost není tak jednoduchá, ani budoucnost tak dokonalá, ale to se mění pouze tehdy, když mluvíme o vás. -Nikdy nebude pozdě.
-A všechno jde a přichází, ale jde mnohem víc. Že věci, které zůstanou navždy, nejsou hmotné. Tato láska nejen dělá to, ale také to, že milujeme sami sebe. Že to nezávisí na vás, dává vám mé štěstí. -Deset tisíc proč.
-Opravdu se na mě podívej, jsme stejní, obyčejní lidé, odlišení tisícem zla. Dal bych ti své zbraně a řekl střílet, ale byla by to sebevražda, jsem jako ty a ty to víš. -Přestal jsem existovat.
-Špatná věc na nule je, že neví, jak rozdělit, pokud neexistuje osoba, která také přidá. -Vzdálenost.
-Abych skončil v katastrofě, vím, za co bojuji, a nebudu unavený. Obrátím svět vzhůru nohama a udělám všechno pro to, abych se našel, nevíš, co v tu chvíli potřebuji. -Studený.
-Už nehledám zakázané ovoce Edenu, nyní jsem ovocem toho, co nikdy nezasiju. -Kodex.
-Neobviňujte vlny, pokud přílivům nerozumíte. -Kodex.
-Už nemám masky nebo se dotýkám této kůže, bylo půl půl měsíce a dalo mi to být. Světlo vaší lampy, vašeho těla a vašeho korzetu, jsem hvězdný prach, vím. -Nicméně.
-Přesné rovnováhy je dosaženo, když na nahou duši nepůsobí ani chlad, ani teplo. -Ruční Fatima.
- Kdyby byla láska slepá, zamilovali bychom se pouze do temnoty. -Ztracená kulka.
-Život říká, přijď, chce mě naučit, co nevidím. -Ahoj.
-Proč hledáme polovinu? Pokud máme uvnitř spoustu rezerv. -Řekni mi, kdo opravdu miluje.
-Dnes mám kontrolu nad nepořádkem, který jsem vytvořil, pokud budu kulka, bude to kulka volná. Protože jsem sebevražedný a život mi dává stejnou zbraň, ze které jsem vyšel, abych se znovu zabil. -Ztracená kulka.
-Obviňoval jsem život, když je svět zodpovědný za to, že nic nemůže nikdy jít tak dobře. -Kodex.
-Co mě bolí, je to, co jsem, mám to nejlepší a neslouží mi to. Pokud ta slova říkají, že létají, naučím se létat jen pro případ, že tě někdy ztratím. -Dosáhnout.
-Ale co když je dnes den mého života? A ztrácím čas tím, že to nevím každý den. Proto uvidím, jak to skončí, musím to vědět, aby se na mě moje duše usmála. -Svět je tvůj.
-Přešel jsem od toho, že jsem byl na vedlejší koleji, do psaní v něm. -Kodex.
-Je to tím, že mám tak málo, a to je to nejlepší, co mám, protože je to málo, ale je to tak zásadní. Mám vzduch, který dýchám, vzpomínky na cestě a kamaráda, s nímž mohu mluvit. -Nezbytný.
-Změnit mou pohodu tak, aby vám bylo dobře, je jako házet vodu do vakua a umírat žízní. První neúspěch, který jsem měl, bylo zamrznout a být první vrstvou všech kromě mého. -Studený.
-Pokud nesvítí, zapněte; až k tobě přijde zlo, jdi pryč; jen následuj svou víru, carpe diem; žít a být šťastný, člověče. -Carpe Diem.
-Chybíš mi, i když jsem byl ten, kdo mi chyběl. -Chybíš mi.
-Už neexistuje žádná píseň, která začíná bolest, protože není co začít, ne, ne. -Dnes.
-Moje kůže stále potřebuje vaši potřebu, moje ruce pokračují v hledání vašeho těla, moje mysl neví, co je mír, nadále hledám stín v poušti. -Řekni mi, kdo opravdu miluje.
-Chvíli jsem se cítil dobře, vím, že všechno, co se stane, mě udělá v pořádku, bude to tento pocit, touha nebo to, co vím, dnes, pokud se chci nabažit pití. -Ahoj.
-Dříve nebudou, pouze přítomnost rozhodne, že s vámi nikdy nebude pozdě. Ani minulost není tak jednoduchá, ani budoucnost tak dokonalá, ale to se mění pouze tehdy, když mluvíme o vás. -Nikdy nebude pozdě.
-Zvuk pro vaši pokožku pro krásné na hraně, víte, že tento Mc na vás vždy ukazuje rýmy, sestavuje každou frázi v každé třídě, která podlehne, srazí každé zlo pro každý plán, který vás zmatí. - Ke každému rýmu.
-Řekl jsem ti o mé ráně, ale ty jsi mi na ránu dal sůl, a teď jsem moře pochyb, které pro mě nikdo nevyřešil. Potkal jsem toho nejlepšího, kdo mi udělá radost po celý život, a ukázalo se, že jsem to byl jen já. -Srdce z kamene.
-Pokud vás to nikdy nebolí, neurobí vás to šťastným. Více vás bolí, než vás nechat jít. Raději bych se omlouval, než necítil. Ne vždy stojí za to zůstat, než uprchnout. -Vrací se.
-Vím, že mě život zabil, ale budu mluvit s Bohem, dnes potřebuji, aby mě pozvedl, dokud nevidím žádný strach. Jsem dokonalá zbraň, abych se z toho dostal, ale také dost na to, abych se zranil. -Srdce z kamene.
-Když už nevíš, kam jít, jdi tam, kde je to nejděsivější. Věci, které nemůžete změnit, jsou stejné věci, které vás nakonec změní. -Chybíš mi.
-Jen mi dej chvilku, udělám to poslední. Zachovejte klid, nespěchejte, neváhejte a nechte zlo plynout. Při šití rány ji již neotevírejte. -Dnes.
-Vím, že za jedno ráno mohu přijít o celý život, že když s tebou nakonec nezůstanu, nezůstane jen touha. -Vzdálenost.
-Proč jsme si tak rovni, že když odejdete, odejdu i já, selhání je mít problém a nikdy se nepoučit. Pokud zůstanete, nechte to se mnou, pokud chcete běhat, nechte to být na hraně. -To mi je líto.
-Kolik lidí musí odejít, aby se naučili loučit? Kolik neúspěchů je zapotřebí k odpuštění? Bojuji za to, abych žil stabilně, ale je mi to zbytečné, pokud se všechno zdá stabilní, ale nikdy ne já. -Dosáhnout.
-Otevřel jsem Pandoru a nevím, temný oheň se nyní může pokusit osvětlit malé stopy víry, cítím na své kůži, jak začínám stoupat. -Pandora.
-Samozřejmě nevidím, jak to všechno končí, ty odejdeš, když všechno přijde, a já přijdu, když odejdeš. Samozřejmě vše záleží na tom, jak jsem vypadal, když je nebe jen nebe, proč se tam nemohu dostat? -Dosáhnout.
-Pokud je všechno mozaika, namalujte něco nejlepší barvou, pokud vám zavolá z terasy, nezůstávejte doma, jděte dolů a sdílejte to. -Carpe Diem.
-Někdy nevím, co chci, jak tě mohu milovat? -Chybíš mi.
-Vím, že jsme všichni někdo, když najdeme dobro, a když je ztraceno, už nikdy nejsme -Popel.
-Zlato, tvá křídla mi chybí na zádech, abych mohl létat. Dej mi svou válku, dej mi svůj mír, já už mám na starosti, abych ti dal své štěstí. -Podívej se na ženu.
-Pokud ten, kdo mlčí, dá, vím velmi dobře, co jsem dal. Nyní vím, že se miluji, vím, že mě to stálo. Vím, že život mě po tvém boku nechce, odstranil jsem to špatné tak dlouho. -Kodex.
-Bojuji mezi tím, co musím a chci, nevím zítra, co se stane. Říkám sbohem a umírám, žiji nepřetržitou naději. -Pandora.
-Není to samé být sám než v samotě. -Srdce z kamene.
-Můj život se změní opakováním tisíce okamžiků a já bych změnil tisíc okamžiků tím, že bych tě nazval svým životem. -Popel.
Zatím žádné komentáře