Perfekcionismus, úzkost, deprese a anorexie

Údaje o komorbidita souběžné jsou velmi odhalující.

Co je to za komorbiditu?

Lidé, kteří mají jednu poruchu, vykazují alespoň další, dokonce v sekundárním pořadí.

Různé studie nám nabízejí procenta, kde je toto tvrzení potvrzeno. Například v přehledu provedeném Clarkem a kol. (1995) na klinických vzorcích, jsou dosaženy následující závěry: 65% pacientů s diagnostikovanou dystymií, 59% pacientů s velkou depresí, 77% pacientů s diagnostikovanou mentální anorexií, 96% pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD) a 80% pacientů se zneužíváním drog mít alespoň jednu další poruchu.

Z těchto údajů (které jsou pouze příkladem) lze snadno odvodit, že na základě současných diagnostických kritérií je existence komorbidity spíše normou než výjimkou..

Z tohoto pohledu považuji za zásadní vzít v úvahu transdiagnostické rozměry, tj. proměnné přítomné v různých poruchách, které proto mohou mít vysvětlující funkci vzniku a udržování problému.

V tomto smyslu a v reakci na mé klinické zkušenosti, perfekcionismus, Je to dimenze, která je základem a údržbou různé poruchy, které léčím po konzultaci.

Mohli bychom tedy říci, že pokud budeme léčit perfekcionismus, porucha skončí?

Všichni bychom v této profesi chtěli mít tak jednoduchý vztah příčiny a následku. Odpověď samozřejmě není tak snadná, ale mohl bych to říci zlepšení, které by tito pacienti měli, kdyby zvládli svůj perfekcionismus adaptivnějším způsobem, by bylo evidentní a ne zbytkové.

Představte si, že člověk s poruchou příjmu potravy adaptivně zvládá potřebu dokonalosti ve své postavě, vzhledu a hmotnosti.

Představte si také osobu s obsedantně kompulzivní poruchou, jakou mám na konzultaci, kde by bylo možné s širokými okraji chybovat, dělat chyby, dovolit že něco není pod přísnými parametry stanovenými jako norma.

Proto jsem v pokušení potvrdit, že v psychoterapii je důležitější pracovat nad rámec symptomů než systém diagnostických kategorií, a jít do dimenzí, které poznačují a upevňují psychologické nepohodlí.

Myslíte si, že manipulace s proměnnou, jako je perfekcionismus, by přinesla výsledky (zejména pokud jde o relapsy) u osoby s posedlostí, anorexií, úzkostí?

Zdá se, že by to mohla být skvělá volba.