The vysvětlující zdroje Rozumí všem strategiím, které se běžně vyskytují v výkladových textech, aby pomohly čtenářům porozumět informacím, které se snaží zprostředkovat. Struktura textu a řešené téma do značné míry určují, jaký typ zdrojů je vhodný k dosažení tohoto cíle..
V tomto smyslu je výkladový text, nazývaný také vysvětlující, textem, ve kterém jsou prezentována objektivní fakta o určitém tématu. To může být zaměřeno na obecné i specializované publikum. V obou případech je hlavní funkcí výkladových textů informovat, vysvětlit nebo přesvědčit.
Na druhé straně jsou tyto spisy spojeny s šířením znalostí v oblasti vědy, techniky nebo umění. Je důležité, aby se informace zobrazovaly logicky, jasně a řádně. Jeho hlavní charakteristikou je objektivita a převládající jazyková funkce je reprezentativní, to znamená, že představují realitu.
Aby autoři mohli tuto informační misi naplnit, používají různé vysvětlující zdroje. Ty jsou odůvodněny touhou autora předvídat obtíže s porozuměním, které by jeho práce mohla adresátovi způsobit. Tímto způsobem poskytují předem potřebné nástroje pro čtení s porozuměním..
Rejstřík článků
Definice spočívá v vymezení předmětu nebo subjektu tak, aby zahrnovalo to, co k němu patří, a vyloučilo, co nikoli, rozlišovalo jej a dalo mu přesný význam.
Tyto druhy vysvětlujících zařízení jsou rozpoznávány, protože začínají slovními výrazy jako obsahuje, je pojmenován, odkazuje na, je definován jako nebo je tvořen, mimo jiné.
Na druhou stranu mohou mít definice tři typy. Definice podle ekvivalence jsou ty, ve kterých se používá známý termín, který má podobný význam. Hlavně je rozpoznán, protože používá sloveso jako značky.
Zadruhé, existují popisné definice, kterých je dosaženo prostřednictvím podrobného vztahu charakteristik objektu zájmu..
Tento zdroj je snadno rozpoznatelný podle použití záložek, jako je se skládá z, Je to vymyslené, Skládá se z, spočívá v a další ekvivalenty.
Nakonec existují definice funkčních typů. V tomto typu definice je objekt prezentován označující jeho funkci, jeho účel nebo jeho použití.
Specifickými značkami pro tento typ definice jsou výrazy slouží pro, se používá pro, má jako funkci, Cíle a další paralelní výrazy.
Porovnáváním je věnována pozornost dvěma nebo více objektům nebo konceptům, aby se poukázalo na jejich podobnosti a rozdíly. Toto je postup používaný k testování nebo posílení charakteristik něčeho na základě charakteristik jiného objektu..
Analogie spočívá v použití srovnání a metafor vztahujících se k objektům vysvětleným nebo definovaným s ostatními z jiné oblasti, s níž udržují určitý druh podobnosti..
Zavedením analogií je objasněno nebo ilustrováno vytvořením vztahů mezi konceptem s jinými koncepty z jiných oborů. Tento zdroj je velmi užitečný pro pochopení konceptů, které je obtížné pochopit, protože nejsou v každodenním použití..
Při charakterizaci jsou objekty nebo koncepty seskupeny do tříd nebo kategorií podle některých stanovených kritérií. Tento druh vysvětlujících prostředků je založen na použití adjektiv a tvarů slovesa. Mezi těmito slovesnými tvary jsou nejběžnější mít, představuje, Je to vymyslené, mimo jiné.
Reformulace je opakování konceptu za použití jiných termínů nebo struktur, než jaké jsou již použity. Jedná se o nadbytečný postup, ale zásadní je opravit pojmy a učinit je srozumitelnými.
Tento zdroj je rozpoznatelný, protože používá jazykové značky jako Myslím, a to, Jinými slovy, jinými slovy nebo podobné.
Použití příkladů přináší formulace, které by jinak mohly být abstraktní nebo vzdálené zkušenostem čtenáře..
Jsou identifikovány pomocí konektorů, jako jsou například, a to a další. Příklady jsou někdy také zahrnuty těsně za dvojtečkou nebo v závorkách.
Při ilustraci je myšlenka přenesena do scénáře blízkého zkušenostem partnera. Jako příklady lze uvést výroky, fakta, problémy nebo situace.
Citáty jsou velmi efektivní vysvětlující zdroje. Přinášejí k vysvětlení hlasy odborníků, které potvrzovací a důvěryhodnost vysvětlujícího přístupu potvrzují.
Citát je zdroj, jehož prostřednictvím se odvolává na spolehlivost skutečnosti nebo vysvětlení. Tato spolehlivost spočívá na prestiži osoby, která ji formuluje (odborník nebo učebnice).
„Cítí se být prožíván jednou osobou vůči druhé, což se projevuje touhou po jeho společnosti, radováním z toho, co je pro něj dobré, a utrpením ze toho, co je špatné ...“. (Definice lásky podle Maríi Molinerové ve své knize Slovník španělského použití)
„Základní charakteristiky lásky jsou: dávání, péče, odpovědnost, úcta, poznání a svoboda. Bez těchto 6 charakteristik může být láska, kterou cvičíme, čímkoli, ale není to láska, i když se tomu tak říká ... “. (Charakterizace lásky podle Salvadora Alvarada ve své knize Dárek lásky)
"Růžovka je chronické kožní onemocnění, které obvykle postihuje čelo, nos, lícní kosti a bradu." Skupiny kapilár poblíž povrchu kůže se rozšiřují a vytvářejí erytém obličeje, tj. Zarudlé oblasti, s papulemi a někdy i puchýřky, které simulují akné… “. (Rosacea podle Výživné recepty, které uzdravují)
„… Vstupní jednotky, například klávesnice, která poskytuje informace počítači; výstupní jednotka, například monitor, který zobrazuje výsledky “. (Skvělá příručka z globálních novin El País)
„Tento druh [Amaranthus dubius] je podobný Amaranthus spinosus, ale liší se v tom, že jde o bezpáteřní rostlinu.“ (V práci Hlavní plevel spojený s pěstováním fazolí v andské oblasti)
„... a cituji Ángela Ramu,„ do té míry a do té míry, do jaké imperiální expanze evropských industrializovaných mocností formuje země kontinentu s ekonomickými a sociálními formami jejich kapitalistické organizace ““. (Na Žena a modernost v kronikách José Martí, Inés Guerrero Espejo)
Zatím žádné komentáře