Úzkost, zlo naší doby? Jak s tím bojovat

Současná poptávka, kterou předkládá mnoho pacientů, odhaluje zvyk směrovat převážnou většinu jejich myšlenek a chování ven.

Obvykle vytvářejí celou bouři myšlenek a obrazů, které působí přidáním ještě většího stresu a neustále se snaží najít řešení, která nestačí, a před impotencí rušivých, opakujících se a vytrvalých myšlenek, které vyvolávají neklid a opakující se chování, tzv. nutkání zaměřené na snížení související úzkosti.

Ruminace a její vztah k úzkosti

Věci však nejsou takové, jak se zdají, toto chování není chorobou moderní doby. Je to problém, který přichází z dálky. Musíme najít způsoby, které odvádějí mysl od obsedantního hledání řešení bolesti a pocitu ohrožení.

Můžeme strávit roky přemítáním myšlenek a obrazů bývalého partnera a zaměřením se na „ty krásné okamžiky“ prožité v prvních dvou měsících, přestože ten druhý již vytvořil novou rodinu.

Chystám se pomocí příběhu vysvětlit rezonance, které mám v klinické praxi:

Říkají, že se student zeptal svého učitele: „Učiteli, cítím, jak ve mně bojují dva vlci. Jeden mě vede k pozitivním nápadům, pocitům a činům a druhý je místo toho špatný, negativní, násilný. Jak poznám, který z nich vyhraje? “

A učitel odpověděl: „To je snadné. Ten, který nakrmíte, vyhraje “.

Ty myšlenky, nápady, pocity a dokonce i činy, které kultivujeme, ty, kterými se „živíme“, jsou ty, které v nás nakonec zvítězí..

Nemůžeme si pomoci cítit nebo myslet na určité věci. Oba jsme ten dobrý vlk se svými dobrými nápady a pocity a špatný vlk se svými negativními emocemi. Tato dualita je v nás. Nemůžeme se tomu vyhnout. Ale my jsme také ta třetí strana, která pozoruje vlky, která je identifikuje a může se rozhodnout, kterou z těchto dvou krmit, kterou chce krmit. V tom, co dokážeme myslet a dokonce cítit, je vždy část (více či méně) dobrovolnosti.

Představte si, že máme obsedantní myšlenku, které nechceme, ale nemůžeme se jí vyhnout. Prostě nás to vyčerpá a vezme nám energii a my to nechceme.

Tipy, jak se zbavit dotěrných myšlenek

Za všech těchto okolností můžeme udělat něco, abychom to minimalizovali:

1. Vezměte si od něj odstup. Podívejte se na to zvenčí, jako by to byl ten vlk. Zbav se toho. Nebojuj. No, přišel, je tu znovu. Nic se neděje, není to moje vůle. To nejsem já, protože to nechci se mnou.
2. Uvědomte si, že to s vámi nebude navždy. Cokoli se dříve nebo později stane, zmizí. Bude to trvat víceméně, ale zmizí to.
3. A teď můžete začít něco dělat. Nejprve mu nedávejte svou pozornost, nevstupujte do toho, nedávejte mu svou mentální energii. Už to neprozkoumávejte, jsou tam pokryty všechny silnice. Možná právě teď neodejde, ale dokud tam bude, nebudu se mu věnovat.
4. Použijte STOP myšlenky. Je to velmi užitečná technika: aktivně a dobrovolně zastavte tuto myšlenku a vložte do své mysli další. Přinuťte se do toho. Dobrovolně zkuste vymyslet něco jiného.
5. Pokud najednou uvidíte, že se myšlenka vrátila, téměř aniž byste si to uvědomili, nevzdávejte to a opakujte sekvenci. Znovu a znovu opakujte proces jeho odsunutí a přemýšlení o něčem jiném. Uvidíte, že čím vícekrát to uděláte, tím je to pro vás snazší.
6. Pokud je to úplně obsedantní myšlení, možná nebudete schopni to všechno zvládnout ani při těchto technikách. Je to normální, možná budete potřebovat další pomoc. Ale veškeré úsilí, které vynaložíte na to, abyste to odsunuli a nevěnovali tomu pozornost, pozorovali to zvenčí a nekrmili, je opravdu užitečné. Nespadá na hluché uši.
7. Někdy se vám podaří dělat jiné věci, ale máte pocit, že část této myšlenky pokračuje v nějakém prostoru vaší mysli, s menší intenzitou. Dobře, znovu se vyhni tomu, abys byl přitahován k němu. Pusťte se do svých věcí a nechte je postupně mizet. Především ho nekrmte ...
8. Někteří lidé považují za užitečné dívat se na toho „parazita“, který je nám cizí, a představit si, jak ho vítr přemisťuje a odplavuje jako špatný mrak na obloze..

Tyto techniky nám slouží jak k obsedantním myšlenkám, tak i k tomu, když se ocitáme v mysli, jak opakovaně přemítáme v něco, čemu nechceme věnovat více pozornosti a co nás unavuje. Pokud to procvičíme, uvidíme, jak je to v mnoha případech užitečné.

Pokud se s tímto druhem vytrvalého a bolestivého myšlení poznáte, potřebujete odbornou pomoc. Je čas se poradit, beze strachu a studu. Někdy je pro lepší zvládání stavů úzkosti nutná také léčba.