Jsme odsouzeni, abychom nebyli šťastní?
Existuje mnoho lidí, kteří se neučí. Nestačí jim počet knih o svépomoci, které u nás každoročně vycházejí, nebo obrovské množství zdrojů, které na internetu existují a které s větším či menším úspěchem vysvětlují, co je třeba udělat pro žít šťastně a radostně.
Nestojí za pomoc rodiny a přátel, neodvažují se konzultovat s psychologem a definitivně ukončit jejich depresivní náladu. Jsou to lidé, kteří „velmi tvrdě pracují“, aby byli celý den smutní, nebo kteří jsou odsouzeni k tomu, aby nebyli šťastní.
Pozor na smutek. Je to svěrák “ -Gustave Flaubert-
Určitě každý, v té či oné době v našem životě, cítili jsme se smutní nebo depresivní. Protože to není příjemný pocit, cítili jsme potřebu tuto situaci překonat, a to buď z vlastních zdrojů, nebo žádostí o pomoc od důvěryhodných lidí v našem bezprostředním okolí. Existují však lidé, kteří z této depresivní situace nevědí, nechtějí nebo se nemohou dostat. Rozhodně se nepoučí ze svých chyb.
"Smutek, i když je vždy oprávněný, je často jen lenost." Nic nevyžaduje menší úsilí, než být smutný “ -Seneca-
Co dělají smutní lidé, aby se tak cítili?
- Po celou dobu jsou velmi náročné na sebe. To vytváří frustraci, která vede ke stresu a nakonec ke smutku, protože se jim málokdy podaří udělat všechno dokonale..
- Dají hodně zatáček na cokoli, jakkoli malé to může být. Nevědí, jak řešit své problémy, a umí na ně myslet, což vede ke smutku a úzkosti.
- Myslí si, že ostatní by se k nim „měli“ chovat velmi zvláštním způsobem po celou dobu. Jelikož je to sotva možné, pociťují hluboké zklamání a smutek..
- Myslí si, že by „neměli“ nikdy trpět žádné překážky nebo utrpení. Protože se to nikdy neplní, jsou z toho také nešťastní.
- Nemají v životě žádný „skutečný“ účel ani projekt. Téměř vždy žijí v zoufalství.
- Nevědí, jak se uvolnit. Celý den jsou nervózní a vystresovaní.
- Nemají sebemenší smysl pro humor. Už si nepamatují, kdy se naposledy nahlas zasmáli, a všechno berou velmi vážně.
- Mají nízkou toleranci k nejistotě. Protože život je nejistý, velmi často se cítí smutní.
- Naučili se „vychutnávat si“ dobré časy které život nabízí. Zaměřují se však na radost s ničemnými.
- Interpretují každodenní problémy, ať už jsou jakkoli malé, jako katastrofy.
- Potřebují mít spoustu věcí, čím víc, tím veselší, cítit se šťastný. Jelikož tak často neučiní, cítí se smutně a pochmurně.
- Myslí si, že kdykoli v minulosti byl lepší. Žijí více včera než tady a teď. Jsou od přírody melancholičtí.
- Myslí si, že život by pro ně „měl být“ mimořádně fér. Protože to téměř nikdy není, vždy jsou smutní a naštvaní.
- Nikdy nevypnou mobilní telefon protože se více zajímají o virtuální svět než o skutečný.
- Žijí v neustálém strachu z nemoci. Neustále „skenují“ vaše tělo a hledají stopy, které potvrzují váš zájem.
- Nevědí být asertivní a proto nevědí, jak říct NE. To je pro sebe velkým zklamáním.
- Jsou podhodnoceny protože jejich sebeúcta je téměř vždy „nízká“.
- Nestarají se o své sociální vztahy. Jsou to lidé, kteří, i když jsou vždy sami, si tuto situaci neužijí.
- Neví, jak odpustit. Jsou velmi zlomyslní a snadno se zraní.
Nyní jste načase udělat ve svém životě nějaké změny, jejichž cílem je vytěžit ze své existence maximum. Neztrácejte čas věcmi, které vám nepřinášejí nic pozitivního, a postarejte se o to, co máte, ZDE A HNED TEĎ. Mějte na paměti slova velkého Federica Garcíi Lorcy:
Odhoďte smutek a melancholii. Život je laskavý, má jen pár dní a teprve nyní si ho musíme užít “
Zatím žádné komentáře