Nechám tě nejlepší fráze od Leóna Larreguiho, písničkář alternativní rockové kapely Zoé. Mezi jeho písně patří Brillas, Locos, Souvenir, Femme Fatal, Total Loss a další..
Také by vás mohly zajímat tyto fráze rockových písní.
-Na světě není nic krásnějšího než ten první polibek. Hladší, čistší, něžnější než jas okamžiku. -Resguardum Ether.
-A když se cítím špatně, když ztratím cestu, nutíš mě šlápnout na zem reality, sedět tváří v tvář a znovu se setkat. -Rue vieille du temple.
-Říkám vám pravdu, ráda jsem s vámi. Říkám vám pravdu, už vám nechci ublížit. A řekni mi, kam jdeš, že chci jít s tebou. Řekni mi pravdu, ale chci tě doprovodit. -Femme fatální.
-Pokud jste mě sledovali, jak mlčím, je to proto, že nemohu najít slova. Krása přírody a mám pocit, že moje srdce se chystalo vybuchnout. (…) Říkám vám, že je to lež, neexistují žádné nemožné lásky. -Návštěvníci.
-Otřásl se a portál se otevřel. Neexistuje žádná inkarnace, nemluvě o tom. Sůl a med, potopím to. Myslím, že je čas přejít na jinou dobu. -Lattice.
-Nenechte se zmást, všechno je stejný organismus, který sdílí stejné vědomí a iluzi. -Vize.
-Obyvatel studuje neurony. Napodobuje realitu, nachází bezvědomí a uvědomuje si, že tu nikdo není. Nikdy nic nenašel, pouze projekce. -Lattice.
-A už nějakou dobu se ti snažím říct, že už bez tebe nemůžu žít. Snažím se ti roky říkat, že tě miluji. -Locos.
-Zimnice na kůži, všude je násilí. Je tu ponurý vzduch zloby a bolesti. -Úplněk.
-Návštěvníci lásky, vyřezejte příběh svého života. A každá návštěva přináší své sbohem, příležitostné učení, které zůstává. -Návštěvníci.
-Jak snadné se všechno rozpustí, jaké bohaté je to být sám. I když vás mám velmi přítomného, při pohledu na polární záři. -Severní polární záře.
-Mysli na mě, až budeš znovu milovat. Nevyhnutelná je bolest, ale utrpení je volitelné. Mysli na mě, až budeš znovu milovat. A když máte pocit, že umíráte, protože vás nemilují stejně jako vy. -Celková ztráta.
-Do noci, když jsme se nechali chytit, jsme se dostali uprostřed myšlenek. Stali jsme se přítomnými, rozloučili jsme se s formami a na konci jsme byli plní ticha. -Tremantra.
-Smutné, byla by to pravda. Šel jsi bez rozloučení. Smutné, nula nebýt. Řekl jsi, než jsi odešel. -Nula nebude.
-Žijete ve slovu polévka a děláte hloupé tváře. Mluvení s virtuálními lidmi dráždí skutečné lidi. -Zombie.
-Padající hvězda a některé femme fatální. Když se na mě podíváte, čas se zastaví, a já cítím záři, cítím se naživu. Mystická stezka a toxická vášeň. -Femme fatální.
-Nejsme od sebe odděleni, ne, nejsme, jsme různé verze stejné bytosti a algoritmu. -Vize.
-Jak těžké je mi odpustit, i když jsem věděl, že je to jediný způsob, jak se znovu osvobodit od těchto pocitů, od tohoto suchého vzteku, který mě bolí. -Odpustit.
-Zázrak na chladné obloze, vypálit slzy, klid oblečený v bílém a pár planet zarovnáno. -Severní polární záře.
-Bylo to nečekané odpoledne v New Yorku. Po dlouhé době jsem našel svou lásku. A na vzdálenosti nezáleželo a ta vzkvétala a v mé duši jsem vždy věděl, že jsi to ty. -Ptáček.
-Kolik toho ještě musíte snášet? To musí explodovat! Bouře přichází, silná a pomalá. -Úplněk.
-Dali jsme si všechno, co nám bylo dáno. Dali jsme si to všechno a ještě mnohem víc. Aby nás později znovu poznali. -Svítí.
-Škrábáme mraky toužebně naplněnými jazyky. Jedli jsme blesky, diafanové jsme pili hromy. -Resguardum Ether.
-Otevřete dveře, láska není zachráněna. Křik světla, pochodující na úsvitové obloze. Víš, o čem mluvím, je oheň duše, má lásko. -Resistolux.
-A to je, když se na mě odtamtud podíváte a usmíváte se na mě, vracíte mi vás zpět. A znáš moji schopnost létat dobře, viděl jsem tě putovat mezi světy. -Rue vieille du temple.
-Víš, co tím myslím, už se na mě tak nedívej. A když mě uvidíš, mohu ti říci, že jsi ta nejkrásnější věc, kterou jsem za celý svůj život viděl. -Locos.
-A mám je rád jako ty, odvážný a tvrdohlavý. S tím nebeským kouzlem, s mraky na nohou, tajemnými jako moře. -Jako Ty.
-Nemohu najít žádný význam, lásko, že mě bereš dál od sebe. Vím, že mi chybíš a že potřebuješ mé teplo, potřebuješ mé teplo. -Karmín.
-A ukradl jsi mi srdce, unesl jsi můj rozum. V té kouzelné hudební skříňce a ty mě nutíš kutálet. -Jako Ty.
-Nenechám tě znovu lhát. Nenechám tě textovat mou duši. -Zombie.
-A máte pravdu, že předstírám, že jsem dokonalý, a že ne, choval jsem se jako kretén. -Vystřelil jsi, abys zabil.
-A dívám se na planetu jeho oknem a přemýšlím, jak je malá. Nejsme nic a tolik si věříme, jsme uvězněni v iluzi. -Nula nebude.
-A dáš mi lásku a věříš mým klamům. A ty jsi ta nejlepší věc, která se mi kdy stala. Vystřelili jste, abyste zabili, a zasáhli jste mě za letu. -Vystřelil jsi, abys zabil.
-Jsem rád, že jste blízko, velmi blízko mě. Že mi říkáš blázen, že mi dáváš polibky a že se mi směješ. -Locos.
-Požehnané moře, očistíš všechno zlé. Odstraníte veškerou úzkost a zmírníte smysly. Přinutíš mě být mírumilovný, vydezinfikuješ město a moje duše se uklidní. -Moře.
-A tak se stalo, že jsem zapomněl na svůj pokus udělat tě šťastným a při pokusu jsem ztratil sám sebe. A bál jsem se vzdálenosti, že pro tebe nebudu dobrý, a shodil jsem se z útesu. -Suvenýr.
-Průhledná a krásná, čistá jako slunce. Jsi skutečný a jeho nejsladší duch je čistý jako slunce. Jste skuteční a máte tu nejsladšího ducha. -Ptáček.
-Chybíš mi tak moc, že zešedivím. Tolik mi chybíš, že se topím v karmínových vodách. -Karmín.
-Svítíš a svítíš tak krásně a my spolu svítíme mezi řasami. Božský, božský úsměv, objetí měsíce, úplňku. -Svítí.
-Ach, není tam žádná láska, není tam žádná láska, ach! Když to záleží na něčem mimo vás. Oh, řekni mi, že jsem zvláštní bytost, ale kvůli tobě se cítím jako odporný suvenýr. -Suvenýr.
Zatím žádné komentáře