The antonymy vyjadřuje kontrastní sémantický vztah mezi dvěma lexikálními jednotkami nebo slovy v určitých kontextech. Tento termín vytvořil C. J. Smith ve své knize Synonyma a antonyma 1867. Obecně, na rozdíl od synonymie, antonymie vyžaduje vztah jedna k jedné.
Například antonymum „šťastný“ je „smutné“. Na druhou stranu je lze jako synonyma pojmenovat mimo jiné „šťastný“, „šťastný“, „šťastný“. Antonymie je však proměnlivá, protože do značné míry závisí na kontextu. Některé konkrétní páry antonymů jsou však často známé bez odkazu na kontextový rámec..
Například černé a bílé barvy jsou protiklady, když znamenají „dobré“ nebo „zlé“. To je případ výrazů jako „bílá magie“ a „černá magie“. Antonymické vztahy patří k nejzajímavějším aspektům studovaným lingvistickou disciplínou.
Jeho analýza je dalším důkazem toho, že lidé myslí a mluví v kategoriích. Proto klasifikují každé slovo do skupin odkazem na jednu nebo více stejných (pravděpodobně) charakteristik těchto slov. V tomto smyslu je antonymie jednoduše zvláštní formou kategorizace.
To je založeno na výrazné (i když jen zřídka logické) odlišnosti od jiných slov. V důsledku toho se antonymum nemůže vyskytnout samo o sobě; vždy potřebuje další slovo, na které se bude odkazovat.
Rejstřík článků
Z formálního hlediska se antonymické vztahy dělí na lexikální antonyma (dvojice různých slov s opačným významem) a gramatická antonyma (protiklady vytvořené přidáním předpony)..
Dvojice dobré / špatné, zajímavé / nudné a rychlé / pomalé jsou tedy lexikální antonyma. Důkladní / bezohlední, čestní / nepoctiví a symetrická / asymetrická jsou gramatická antonyma..
Reciproční antonyma ukazují symetrický vztah v jejich významech. Pokud tedy X dává Y až Z, pak Z přijímá Y od Z; nebo pokud X je něco z Y, pak Y je něco z X.
Některé slovní páry, které vykazují tento druh antonymního vztahu, jsou nákup / prodej, učitel / student, šéf / zaměstnanec, lovec / kořist, dávání / přijímání a nahoru / dolů.
Pro sebe doplňkové antonyma neznamenají vzájemný vztah; to znamená, že jeden prvek páru nemusí nutně vést k druhému.
Některé příklady těchto protikladů jsou: svobodný / ženatý, přítomný / nepřítomný, zapnutý / vypnutý, živý / mrtvý, singulární / množné číslo a spící / vzhůru.
Postupné antonyma jsou vždy adjektiva. Význam těchto párů antonymů souvisí s objekty, které upravují. Tato slova neposkytují absolutní měřítko.
Například je známo, že „malá velryba“ bude mnohem větší než „velká veverka“, nebo že „rychlý“ znamená vyšší rychlost při aplikaci na letadlo, než když se vztahuje na kolo..
Kromě toho tyto páry vyvolávají důsledky. Takto „velryba je větší než delfín“ znamená, že „delfín je menší než velryba“.
Mezi tyto postupné páry patří mimo jiné: dobrý / špatný, tlustý / hubený, pěkný / ošklivý, vysoký / krátký, dlouhý / krátký. Všimněte si, že všechny případy mohou být doprovázeny výrazem „více“ nebo „méně“: více či méně hubený, více nebo méně tuku.
Některé příklady antonymie jsou:
Pro lepší vysvětlení pojmu antonymie v textu uvedeme příklad jeho použití v reálném textu. Níže je výňatek z Letopisy Narnie od C. S. Lewise. Poté bude představena verze s protiklady (v některých případech je znění trochu vymyslené).
„Dobrá!“ Řekla čarodějnice. Nemáme stůl ... uvidíme. Raději to položíme na kmen stromu.
Edmund byl zhruba přinucen vstát, a pak ho trpaslík položil na záda ke stromu a pevně ho svázal..
Sledoval, jak čarodějnice sundala horní plášť. Ženské paže byly pod ním holé a strašně bílé.
Vzhledem k jejich bělosti je chlapec dokázal odlišit, i když je už mnohem více neviděl, protože v tom údolí pod temnými stromy nebylo téměř žádné světlo..
-Připravte oběť- nařídila čarodějnice.
Trpaslík rozepnul límec Edmundovy košile a složil tričko zpět na krk. Potom chytil chlapce za vlasy a stáhl mu hlavu dozadu a přinutil ho zvednout bradu.
Poté Edmund uslyšel podivný zvuk: whoosh, whoosh, whoosh. Na okamžik ho nenapadlo, co by to mohlo být, ale pak pochopil. Byl to zvuk ostření nože ".
„Špatné!“ Řekla čarodějnice. Nemáme stůl ... uvidíme. Bude to horší, když to položíme na kmen stromu.
Edmund byl vyzván, aby se jemně posadil, a potom ho obr položil na záda ke stromu a slabě ho odvázal.
Sledoval, jak si čarodějnice oblékla spodní plášť. Ženské paže byly přehozené přes něj a byly příjemně černé.
Kvůli jejich temnotě je chlapec dokázal odlišit, i když je neviděl o něco méně, protože v tom údolí nad jasnými stromy téměř nebyla tma..
-Připravte pachatele- nařídila čarodějnice.
Obr zapnul límec Edmundovy košile a rozložil košili dopředu u krku. Potom uvolnil chlapce za vlasy a vytáhl hlavu dopředu a přinutil ho, aby sklonil bradu.
Před tím Edmund zaslechl známý zvuk: whoosh, whoosh, whoosh. Na okamžik ho nenapadlo, co by to mohlo být, ale pak pochopil. Byl to zvuk ostření nože ".
Zatím žádné komentáře