Přibližně polovina celkového příspěvku naší každodenní stravy (50-60%) by měla pocházet z příjmu komplexní sacharidy (živiny, které nám dodávají energii a nacházejí se v potravinách, jako jsou obiloviny a jejich deriváty, hlízy, luštěniny ...).
Z tohoto výživového příspěvku se podle nejaktuálnějších stravovacích doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO; 2015) doporučuje, aby maximálně 10% našeho celkového denního příjmu (nebo ideálně méně než toto procento) mělo formu hydrát, jednoduchý uhlík nebo to, co je obecně známé jako cukry zdarma.
Toto označení volných cukrů zahrnuje ty, které jsou přítomny v vyráběné nebo zpracované potraviny (občerstvení, čokolády, sladkosti, koláče, pečivo atd.), kromě plného čerstvého ovoce a zeleniny a mléka a derivátů, které obsahují cukry považované za vnitřní cukry, a proto nejsou klasifikovány stejným způsobem jako volné cukry z hlediska dopadů na naše zdraví.
Na základě tohoto teoretického pozadí realita, kterou odrážejí nedávné vědecké studie, spočívá v tom, že údaje o průměrné denní spotřebě volných cukrů u dospělých ve Španělsku se pohybují kolem 90 g, což představuje více než 15% celkového denního příjmu! To znamená, že realita, kterou tato data naznačují, je, že my Španělé sledujeme vzorce spotřeby mnohem vyšší, než jsou doporučení popsaná WHO.
Co se děje nebo jaké důvody mohou vysvětlit tuto vysokou spotřebu cukru? Proč je cukr ve španělské stravě tak přítomen? K zodpovězení těchto nebo dalších otázek můžeme říci, že:
Ale A náš mozek? Dnes se zaměříme na myšlenku, která vede k nadpisu tohoto článku a která je po tisíce let více než dobře známá: o našem nejsložitějším orgánu je dobře známo, že je to jedna jednotka závislá na glukoidech, to znamená, že potřebuje cukr jako energetický substrát pro správné fungování v našem těle.
Když konzumujeme jídlo bohaté na jednoduché cukry, jako je sladký nápoj, sladké nebo pečivo nebo čokoládové občerstvení, náš mozek generuje nebo uvolňuje látky zvané endorfiny které nám umožňují cítit trvalý pocit rozkoše.
Ukázalo se tedy, že některá jídla s vysokou chutností, vysokým obsahem kalorií a bohatým na cukry mají návykový potenciál do té míry, že se objeví psychologická závislost velmi odlišná od fyziologické závislosti známé všem.
Přítomnost závislosti je charakterizována chováním nebo chováním závislé osoby zcela podmíněné nebo podřízené závislosti tím, co hlásí „háček“, ať už jde o cukr, jídlo, alkohol nebo drogy.
Ztráta kontrolního chování při jídle nebo v určitých potravinách bohatých na cukr nebo nutkavé stravovací chování, které mají tendenci přecházet do chronického stavu, mohou být indikátory podobného typu závislosti nebo představují paralelu se závislostí na látce.
Právě v těchto případech, kdy je vhodné uvažovat a přestat přemýšlet o tom, jaké příčiny vysvětlují tuto realitu, je možné posoudit, zda existují životně důležité oblasti, které nefungují dobře, nebo jaké zdroje existují, vytvářet nepohodlí a nezdravý a nevyvážený vztah k jídlu.
Ať už je to tak či onak, dnes nemůžeme snad potvrdit, že v těchto situacích existuje závislost na volném cukru, ale můžeme vyjádřit zdravotní riziko, které nadměrný příjem cukrů pro přibývání na váze nebo zdraví našich zubů.
Ještě více je však třeba vzít v úvahu důležitost identifikace a detekce psychologických procesů spojených s každou osobou, které mohou také vysvětlit příčiny nebo velmi cenné důvody pro tyto situace, které zahrnují vysokou spotřebu potraviny bohaté na volné cukry, které připravujete.
V konečném důsledku je tedy životně důležité znát obojí sociální, kulturní faktory, jako jsou dietní a psychologické faktory spojené s konzumací některých konkrétních potravin, v tomto případě sladkých potravin.
Zatím žádné komentáře