„Hledání významu člověka“ je název nejdůležitější práce neurologa a psychiatra Viktora Frankla. Je to autobiografická kniha, ve které líčí své zkušenosti z nacistických táborů smrti. Je to velmi tvrdá a srdcervoucí kniha a zároveň povzbudivá a plná naděje.
Autor vypráví, jak dokázal přežít díky tomu, že ve své existenci našel smysl. A z této rané zkušenosti (byl ještě dítětem) později vytvořil Logoterapie, psychoterapie založená na hledání smyslu lidské existence.
Často na konzultacích slyším: „můj život nemá smysl“, „nerozumím, proč jsme tady“, „cítím se prázdný“ nebo „cítím se sám“. Někdy tato a další podobná tvrzení odrážejí hluboké existenciální pochybnosti, které lidskou bytost navždy doprovázejí. Význam našich činů, smysl našeho života, strach ze smrti ...
Tyto myšlenky mohou být velmi přítomné. A doprovázejí pocity prázdnoty, bezmocnosti a beznaděje směrem k budoucnosti.
Logoterapie, považovaná za humanisticko-existenciální psychoterapii, zaměřuje terapeutický proces změny ze tří os:
Na základě těchto základních myšlenek je vyvinuta psychoterapie zaměřené na pomoc člověku najít to, co dává jeho životu smysl, identifikovat své obavy a obavy a jak se jim vyhnout, překonat tendenci příliš mnoho odrážet a starat se o všechno.
Pro některé může být to, co dává smysl jejich životům, sledování toho, jak jejich děti vyrůstají. Pro ostatní výzkum rakoviny. Někteří najdou vnitřní mír péčí o druhého nebo svou prací.
Neexistuje jediný způsob. Neexistuje žádný univerzální účel. Každý člověk je jedinečný a autentický, vypadá to jako žádný jiný. Váš život, vaše okolnosti a vaše vztahy jsou také.
Seznamte se, abyste si rozuměli. Abychom se zlepšovali, rozumějte si navzájem. Zlepšujte se, abyste se cítili více plní a vyvážení.
Trávíme obrovské množství času a peněz staráním se o sebe navenek, hromaděním zboží a majetku, cestováním, chodením a užíváním si. A přesto nám někdy nic z toho nedává pocit celistvosti.
Někdy nic nestačí. Proč?
Možná jsme stále nenašli smysl našeho života.
Zatím žádné komentáře