Jednoho dne peklo navštívil mudrc. Tam viděl mnoho lidí sedět kolem bohatě obsluhovaného stolu. Bylo to plné jídla, každé chutnější a vynikající. Všichni hosté však měli hladové a vyzáblé tváře: Museli jíst hůlkami; ale nemohli, protože to byly hole dlouhé jako veslo. Proto bez ohledu na to, jak moc natáhli paži, se jim nikdy nepodařilo dát nic do úst.
Pod dojmem se mudrc vynořil z pekla a vystoupil do nebe. S velkým úžasem viděl, že je tu také stůl plný jídel a se stejnými lahůdkami. V tomto případě však nikdo neměl rozcuchanou tvář; všichni přítomní měli veselou tvář; dýchali zdraví a pohodu ze všech čtyř stran. A je to tak, že tam na obloze si každý dělal starosti s krmením dlouhými hůlkami, které měl před sebou.
Zatím žádné komentáře