Nechávám ti to nejlepší věty La Beriso ztělesněný v jeho různých písních. Je toŠpanělská alternativní rocková skupina vznikla v Buenos Aires (Argentina) v roce 1998.
V současné době mají 8 nezávisle nahraných alb a některé z jejich nejvíce mluvených hitů jsou Zapomeň na mě, Dawn, Zrádný, díváš se na nebe, Píseň pro mámu a tátu Y Tak osamělý. Také by vás mohly zajímat tyto fráze rockových písní.
-Je noc a já už nemám odvahu nadále mě podporovat, tvá lásko. Pojďme to dokončit, prosím jdi pryč. Protože ty jsi v mém životě zrada. Hořká bolest.
-Už nevěřím v lidi, věřím jen ve svého Boha. Dívám se na nebe a stále je to nebe a tato Země hoří jako peklo. -Peklo.
-Chybí mi tolik věcí, ach, dnes mi toho tolik chybí. Deset let, co jsi mě hodil do zad, se dívám na sebe do zrcadla a ptám se, co se stalo. Chybí mi tvé úsměvy Ach, jak mi chybí tvůj hlas. -Pozdravy.
-Proč způsobují tolik bolesti? Tolik utrpení, které se v této zemi šíří, vám Bůh účtuje výše. -Jdi zjistit.
-Když se pokusíte a nikdy nic nepřijde, když si myslíte, že bude jen smutek. Když je vaše tělo na začátku vyčerpané, dotkne se vás štěstí a všechno začíná. -Úspěch.
-Pojďme, jdeme někam jinam, kam se sračky nedostanou. Pojďme odsud, kde se splní všechny tvé sny. -Jiné místo.
-Topení v ústech byla nejnebezpečnější past. Jsi jako vzteklá kočka. Jsi tak bohatý, ale jedovatý. Bohatý, ale jedovatý. -Jedovatý.
-Stejně jako dítě ztracené uprostřed ničeho jste skončili jako nepřítel svého vlastního pohledu. Cítíte, že jste mrtví mezi duchy, že vás nenechají znovu žít. -Ztracený.
-Dnes večer se zblázním, měsíc, který jsem ti položil k nohám a v mé posteli k tobě, tvou kůži. No tak, pozvu tě snít, spolu na věčnost, zkusme to. -Zlobit se.
-Myšlenka se vrací a lituji toho, že celou dobu tento jed ochutnávám. Jsou z těch zapomenutých nocí, kde ďábel sedí na mé posteli. - Myšlenky.
-Jsme plní příběhů, některé jsou nemilosrdné a ztrácejí rozum. -Nezapomeň na mě.
-Dnes vás žádám, abyste šli, nevracejte se sem. Je to tak, že s tvou láskou umírám a bez tvé lásky umírám stejně. -Bez tvé lásky.
-A slibujete, že tisíckrát můžete změnit, karavan se necítí stejně a ráno si nic nepamatujete. -Ty se chceš narodit.
-Mezi tisícem snů a nepřítomností odhodím utrpení. Jsem připoután k tvým nohám, abych plakal svůj smutek. -Sláva.
-Už nemůžu. Úzkost tlačí a já nemohu lhát. Přišel jsem ti říct, že půjdu, je nemožné takto pokračovat. -Už nemůžu.
-Odpusť mi, když jsem se tě někdy zeptal, co jsi nedokázal udělat, co tě porazilo. Odpusť, pokud jsem ti to nikdy neřekl. Potřebuji, abys mi odpustil.
-A podívej, jak je moje duše odzbrojená, moje záda krvácí. A možná neexistuje zlo, které trvá sto let, ale já jsem ruku v ruce s bolestí přišel na dlouhou dobu. -Z ruky do ruky.
-Vybral jsi si místo, které obýváš, já se vracím, jsi bolest. Nechci tě vidět, jak žádáš o odpuštění, to, co jsi udělal, byla zrada. -Bez tvé lásky.
-Cítím parfém smutku, který mě dnes doprovází vaší nepřítomností. Nemohu na tebe zapomenout, nezapomenu na tebe, zašeptal jsem ti do ucha a je to příslib. -Jak na mě zapomenout.
-Jednoho dne odešel a hledal něco lepšího. Věděla, že návrat bude mnohem horší. Narodil se v bolestech, zanechal po sobě píseň. Zpívala, aby oklamala svou vlastní bolest. -Její.
-Dal jsem ti své noci a své dny, moje nejlepší melodie, všechny mě vedou k tobě. Všechno až do té zatracené noci, které přineslo jen potupu tvé hrozné zrady. -Dělal jsi si legraci.
-Sbírám kousky, nemám ani tvou minulost. Vím, že to byla moje chyba, byl jsem to já, kdo otevřel tuto ránu. -Zrádný.
-Myslím na lidi, které jsem kdysi ztratil, a na lásku, kterou mi zanechali. Doufám, že tam v nebi jsou šťastnější, zůstanu tu dlouho. -Zítra.
-A úzkost nezmizí, když se probudíš, v nějaké písni na tebe počkám. Je ošklivé, že vám říkají, že musíte jen počkat, není fér, že odejdete, zůstanete chvíli déle. -Dej mi.
-Slíbil zakázané, dal mi schůzku i ve své zapomnění a všechno zapomněl. Ani mě neopustil, pohled na rozloučenou. -Zapomněli jste.
-Jak je možné, jak je možné, že máte v sobě tolik lásky, že se rozhodnete dát mé lásce úder a stále se usmíváte -Tvrdé srdce.
-Vložil jsem tvou lásku do mého hlasu a celou svou iluzi do tvé lásky. Vložil jsem květinu na tvoji fotku a slza padla na tvoji květinu. Ta slza tekla z tvé paměti do mého srdce. -Chci jít ven.
-Všechno je tak jasné, tvá láska skončila. Cítím se jako svázaný vlk, očividně mi v životě chybí. -Proč.
-Zpívejme, že snad vítr unese ty, kteří včera odešli. Náš hlas s pohřební bolestí, těch, kteří včera kráčeli společně, vedle nás. -Pojďme zpívat.
-Jak se přestat snažit, jak přestat snít? Abych se tě mohl znovu dotknout. Jak se mohu přestat cítit, jak mohu přestat psát, co je ve mně? -Jak odejít.
-Dnes mě ani svěrák alkoholu nedokáže přinutit zapomenout na bolest tvé zrady a na hořkou chuť, kterou mi dnes polibek tvé lásky nechal na rtech. -Nemluv.
-Ten, kdo září nejvíce, vládne a vypadá tak nesouvisle. A lidé stále jedí a lízají tolik sraček. -Sláva.
-A pokud mě možná dnes ještě uvidíš, prosím nemluv. A když se pokusím, nenechám se upadnout do té iluze. Ta iluze mě opustila. -Nemluv.
-Nikdy na mě nezapomeň, řekl. Jednoho dne ho najde napsaného s vytetovaným srdcem. Deset růží v ruce, oči plné slz a byla plná pilulek. -Nezapomeň na mě.
-Plnili nás lžemi, popírali nám informace. Paměť však vždy existuje, aby mohla bojovat. -V zemi zapomnění.
-Nechci tě pustit z ruky, protože když odcházím, nebudu už schopen se dívat, ty oči mě už nebudou doprovázet a já se vrátím na toto místo s květinami, abych odešel. -Květiny.
-Nabídl jsi mi, abych ochutnal tvou nejlepší bolest, chutnala jako nejlepší rokenrol. Abych se dostal pryč od tebe, musel jsem panně rozkoše dát deset slibů. -Deset slibů.
-Kolik slz teklo bez mluvení? Více se mu líbil tvůj úsměv. Kolik nocí chodím bez spánku? Kolik dní čeká, až tě přijdu? -Jak moc?
-Další noc, nevěděl jsem, jak se máš. Dnes nosím v batohu ty nejlepší chvíle, které jsem s vámi strávil. Vzpomínky a fotografie těch dvou. -Další noc víc.
-Hledala lásku, on vycházel z bolesti. V životě se překročili a všechno šlo. Aby odolala její hrozné závislosti, prodala na stanici své květiny. -Květina.
-Odcházím, aniž bych ti mohl říct všechno, co jsem si představoval. V době, kdy jsi ke mně mluvil a řekl jsi od Boha, zapalme, zapálíme. -Pálíme.
-Kolik nocí to zní? A já tady, aniž bych to mohl žít. Řekni mi, jak dlouho jsem tu a kolik ještě zbývá. Řekni mi, co uděláš s mojí písní. Pověz mi, co uděláš s mou bolestí. -Odolat.
-Jak vám mohu vysvětlit, vím, že bolest je cizí. Nevěřte, že jsem také prohrál, vím, co je uvnitř. Čas vás zformuje, rána nikdy nezmizí. Můj jde až do mého pohřbu. -Vzhled.
-Cítím, že v mém těle je díra, kterou mohu vyplnit jen proto, že vím, že jsi tady. Žiji a půjdu dál, protože někde vím, že jsi tady. -Jsou uvězněni.
-Chci se podívat na tvůj úsměv před mým, chci být tvým komplicem jako po celý můj život. Není to moc, co od vás žádám, kdyby vám nebe dalo svolení. Dejte mi jen jeden den, abych vám to vysvětlil. -Tvé oči.
-Za úsvitu jsem se včera v noci probudil těžce a prošel část svého života. Je mnoho, které jsem ztratil, a některé, které tu stále jsou, ale není tu nic, o čem bych snil, že mi v tom zabrání. -Brzy ráno.
-Nechci, aby tě píseň rozplakala. Proč jsi odešel, proč jsi mě opustil? Ani tě nechci najít na fotce. Pohrdal jsi mnou, opustil jsi mě. Ach, ach, modlím se k Bohu, aby ses nevrátil. -Tak osamělý.
- Nevděčný, proč jsi mě podváděl? Věděl jsem, že jsem ti dal svou duši, myslel jsem si, že mě možná miluješ také. Odešel jsi, má lásko a moje trápení, ležící na ulici vedle chodníku. -Nevděčný.
-Na polštáři jsou slzy, které hledají vaši vůni. Jsou noci strávené hledáním tvého hlasu. A dnes odejdete, aniž byste mi něco řekli, dnes tu nejste a mám tisíc slov, vše pro vás. -Aby mi nic neřekl.
-Řekněte mi, co se stalo z času na den, nebyl jsem viníkem toho, co se stalo. Nechci, aby byly pilulky lepší, chci být tím dítětem, které jednoho dne běhalo a dokázalo obejmout slunce. -Legui.
-Když jsme sledovali, jak vyrůstáme doma, čas ti nechtěně snědl tvář. Ale tvá láska, stará paní, bude věčná v mé duši. Nezapomenutelné vzpomínky na tak krásné dětství. -Píseň pro mámu a tátu.
-Jak těžké je pro mě nadále platit daň za tuto cestu šílenství a ambicí. Přítel na útěku, světlo a žebřík a síla dělat všechno plícemi. -Všechny plíce.
-Nesu své písně, jsou to porážky, moje lásky. Vítězství se blíží, vydržel jsem to, co bylo kritizováno, a pořád zpívám. Nikdy jsem nechtěl přestat snít a dnes se mé sny staly skutečností. -Jdeme na slávu.
-Říkají, že jste poněkud líní, že nikdy nepřiblížíte práci. Mluví jen proto, že jsou autoritou. Ať řeknou cokoli, já se nezměním. To, co řeknou, mi saje vejce. -Oni říkají.
-Proč nevymyslí vakcínu proti rakovině a AIDS a nenechají zemřít ještě jedno dítě na této zemi? Že radost není jen brazilská. Všechno je lež, zkažená informace. -Všechno je lež.
-Kam mě tento vlak dnes večer vezme, kam skončím. Nejlepší rock and roll, viděl jsem to na tvé kůži. Nečekej na mě, tentokrát jsem se chtěl celé dny zbláznit. Noc se mi moc líbí, dělá mi potěšení. -Kde skončím?.
-Po smíchu mě bolest chytí, smích se promění v slzy a já jsem naplněn odporem. Za rohem cítím tvůj pach a díváš se mi do očí, říkáš mi: Ahoj, jak se máš! -Protože
-Jsou sami, dcery bolesti, oběti spravedlnosti, která je nikdy neslyšela. A vše, co se vrátí, aby chytil tu ruku, která kdysi pustila. A jen znovu se kolébat, ta zatracená bolest. -Dobrá bolest.
-Lidé se mě ptají, proč tato láska trvá tak dlouho. Přísahám, že je nevysvětlitelné, jak se cítím ke své rockové kapele. Dnes moje kapela hraje znovu a doufám, že vás uvidíme při hře. - Moje rocková kapela.
-Na tolik bezesných nocí, na tolik úzkosti, které jsem proléval. Pro ten pocit smutku mi včera proběhlo v žilách, kvůli tomu zmatenému nebi, které svítalo a dodávalo mi jas. -Zmatený.
-Dnes jste vzala všechna má přání a po vás už nic neexistuje. Dívám se v noci na něco, co zapomene na tvou bolest, za zločin, kterého jsem se dnes dopustil, za který platím. -Chyba.
-Jak těžké je pro mě zůstat na této cestě, aniž bych věděl, kam opravdu jdu. Pokud je to ven nebo se vrací, je-li dodávka první, je-li návrat způsob, jak se tam dostat. -Všechny plíce.
-Jak si myslet, že se to změní? Jak si představit jeden den, když se probudím? Jak si myslíte, že někdo dnes věří ve váš hlas? Vždy se hroutí sny, stále podvádějí mou iluzi. -Jdi zjistit.
-No tak, existuje 200 duší, které mávají z jiného místa a snaží se, aby slovo změnilo váš vzhled. […] Dnes zůstávají jen jejich vzpomínky a modlí se za jejich duše. -Dvě stovky duší.
-Kolik slávy jsme chtěli dosáhnout, zdá se, že vítězství nikdy nepřijde. A ty noci, kdy se cítíš osaměle, a už to nedokážeš vydržet, sbíráš smutek, díváš se na oblohu a bez ptaní. -Podíváš se na oblohu.
-Lidé nadále bojují a stále nám kradou. Spravedlnost je otevřená již více než 20 let. Žádám vás, abyste se probudili, jedí nás zaživa a křičme, že existuje pravda, kterou nelze umlčet. -Argentina.
-Chtěl bych, aby mě stáří přistihlo, jak kráčím po tvém boku a říká mi do ucha: „nepouštěj mě z ruky.“ Řeknu vám, jak se cítím v těch nocích mého života. Co bych ti dal, abych tě jednoho dne měl. -Dovolte mi.
-Řekni mi, jak mohu žít tak ztraceně? Pokud je můj dům pustina a moje kůže nedává víc.
-Kolik přátel jsem potkal! A kolik jich jsem ztratil! Ale stále jsem s těmi, které jsem miloval nejvíc.
-Kdo představil zradu lásky?
-Čas vám nechtěně sežral tvář. Ale tvá láska, stará paní, bude věčná v mé duši.
-Vím, že tvá láska byla tak upřímná. Promiň, můj byl tak zrádný.
-Svobodný jako pták, který letí v noci, osvobozen od tebe ... ale ne ode mě.
-Chci, aby můj život byl příběh, vymazal poznámky a přepsal je.
-Další den, aniž bych věděl, kam jdu, a hledal cestu, která k tobě vede.
-Říkal jsi, že tě miluji, jako bys to nevěděl.
-Dnes kolik hladových lidí. Ach! Jaká ignorantská vláda!
-Ať se smutek promění v radost a ty slzy v úsměvy.
-Vstanu, i když mě smrt stojí. Dáváš mi sílu pokračovat.
-Jdu hledat to nejlepší, ulicemi osudu, chodím a jdu.
-V jednu chvíli všechno vypadá jako včera. A ani smrt nás nikdy nemůže oddělit, protože když si na tebe vzpomenu, usměješ se.
-Žádám vás, abyste neplakali, někoho, kdo vám udělá radost.
-Jak si přeji, aby mi jednoho dne zaklepal na dveře, aby ses podíval a řekl mi, proč jsem je nechal otevřené.
-To je úspěch, láska, vstaňte a bojujte.
-Přišla bouře a neopustil mě ani dům. A v troskách nebyly žádné vzpomínky na vaši lásku.
-Byla plná zvláštních příběhů a jen hledala někoho, kdo by ji miloval.
-Nechci, aby tě píseň rozplakala, protože jsi odešel. Protože jsi mě opustil, nechci tě ani najít na fotkách, opovrhoval jsi mnou, opustil jsi mě.
-Žiji a půjdu dál, protože někde vím, že jsi tady.
-Šla po měsíci.
-Odpusť, pokud jsem se tě někdy zeptal, na co jsi nemohl, co tě porazilo.
-Dnes nemám pocit, že bych na tebe zapomněl.
-V tomto životě to nechci litovat. V tom všem budu pokračovat, dokud nezemřu.
-Dnes musím ztratit, jak dlouho budu čekat?
-Lžu si, abych mohl žít.
-Hrajete, abyste tančili sen, který nikdy není realitou.
-Dnes mají všechny vaše oči a já se na vás nemohu dívat.
-Chci, abys to věděl, miluji tě s hněvem a smutkem.
-Dívám se na tebe, aniž by ses díval na mě.
-Nevědomost je smrtící zbraň.
-A když ukradnu nějaké fráze z těch písní, které posloucháme, udělám to, abych ti řekl, jak moc mi chybíš.
-Úsvit slávy, to bude náš příběh.
-Byl bych rád, kdybys mi řekl, má lásko, dám ti svůj život.
-Objetí je jediná věc, kterou si žádám vzít s sebou.
-Je nemožné přestat vás hledat.
-Jeho úsměv mě chytil, něco zamrzlo.
-Jedna a tisíc fotek mi řekne všechno, čím jsme byli
-Říkají, že kdo chce, nikdy vám neublíží. Že pravda neuráží.
-Dotklo se vás tím, co jsme kdysi oba plakali.
-Píseň, která vyplňuje díru v mém srdci, píseň, která mění můj život a způsob, jakým přemýšlím, píseň, která mě nekrvácí a nenechává mě zraněnou.
-Protože nevinnost se znovu schovala.
-Dej mi trochu lásky a míru, dej mi nějaké štěstí, dej mi, že si nemyslím, že jsem mrtvý.
-Vaše oči přestanou plakat, ale vaše duše je ta, která křičí.
-Co mohu říci? Chybíš mi, víc než včera, dnes.
-Chci tě znovu vidět, že bych mohl dát svou nejlepší píseň.
-Na jeho zádech chci dnes běžet, v jeho ústech se chci utopit.
-Dnes to není jen tak každý den. Ahoj večer. Dnes večer vidíme ty a já.
-Pojď, hodně štěstí, lásko, ať se tvé nejlepší slunce chová dobře.
-Když uslyším tvůj hlas, vstávám znovu.
-No tak, dnes nemám chuť na tebe zapomenout.
-Hvězda mi nezabrání v následování. Lžu si, abych mohl žít.
-Za ty věci v životě, včera smutek, dnes radost.
-Byly noci bez tajemství, to byla láska v kostech a na všechno zapomněl.
-Tolik bolesti, už se nehodím do tohoto těla, lásko.
-Vzal mou sbírku mých úsměvů, to nejlepší.
-No tak, dnes jsem s tebou, no tak, už nejsem poražen.
-Procházejí noci hledající tvůj hlas.
Zatím žádné komentáře