Nechám tě nejlepší citace Do divočiny nebo Směrem k divokým cestám, mluvený protagonistou Christopherem McCandlesem nebo vypravěčem. Je to film převzatý z knihy se stejným názvem, kterou napsal Jon Krakauer v roce 1996.
Vypráví o životě mladého absolventa - Chrisa McCandlesse -, který se vydává na dobrodružství na Aljašce a zkouší svou vůli a ducha. Také by vás mohly zajímat tyto cestovní citace nebo inspirativní citáty.
- Co kdybych se usmíval a běžel do tvé náruče? Viděl bys pak to, co já teď? (Poslední slova).
-Příroda je nemilosrdné místo, o které se starají naděje a touhy cestujících.
-Pokud připustíme, že lidský život lze řídit rozumem, pak je zničena veškerá možnost života..
-Abyste byli šťastní, nepotřebujete lidské vztahy, Bůh to kolem nás vytvořil.
-Nemělo by se zapírat, že svoboda nás vždy vzrušovala. V našich myslích je spojován s únikem z historie a útlakem a zákonem a otravnými povinnostmi. Absolutní svoboda. A cesta vždy vedla na západ.
-Děti mohou být tvrdými soudci, pokud jde o jejich rodiče, nechtějí udělit milost.
- Když v životě něco chcete, musíte se natáhnout a chytit to.
- Svoboda nás vždy fascinuje, spojujeme ji v mysli s únikem od povinností, zákona a útlaku.
- Aniž by byl již otráven civilizací, prchá a kráčí sám po zemi, aby se ztratil ve volné přírodě..
-Teď můžu chodit v přírodě.
-Někteří lidé mají pocit, že si lásku nezaslouží. Chodí klidně v prázdných prostorech a snaží se zakrýt mezery minulosti.
-Když odpouštíš, miluješ. A když milujete, svítí na vás Boží světlo.
-Někde jsem četl, že důležitou věcí v životě nemusí být nutně být silný, ale cítit se silný ... alespoň jednou změřit své schopnosti.
-Zde budu parafrázovat Thoreaua ... místo lásky, peněz, víry, slávy, spravedlnosti ... dej mi pravdu.
-Pane Franzi, myslím, že závodění je vynález 20. století a žádný nechci.
-Centrum lidského ducha vychází z nových zkušeností.
-Mýlíte se, pokud si myslíte, že radost vychází výhradně nebo hlavně z mezilidských vztahů. Bůh to dal kolem nás. Můžeme to zažít ve všem a v čemkoli. Musíme jen mít odvahu obrátit se proti našemu obvyklému životnímu stylu a věnovat se nekonvenčnímu životu..
-Je pravda, že mi chybí inteligentní společnost, ale je jich tak málo, s nimiž mohu sdílet věci, které pro mě tolik znamenají, že jsem se naučil držet zpátky. Stačí být obklopen krásou.
-To je na něm skvělé. Zkusil. Ne mnoho.
-Byl neslýchaný, šťastný a blízký divokému srdci života. Byl jsem sám a mladý a zlomyslný, sám uprostřed promarněného divokého vzduchu a brakické vody.
-Pochopil jsem, co dělám, že jsem strávil čtyři roky vykonáváním absurdní a zdlouhavé povinnosti absolvovat vysokou školu a teď jsem byl emancipován ze světa abstrakce, falešné bezpečnosti, rodičů a hmotných excesů..
-Pro dobrodružného ducha člověka není nic škodlivějšího než bezpečná budoucnost. Základním jádrem lidského ducha je jeho vášeň pro dobrodružství.
-Radost ze života pochází z našich setkání s novými zážitky, a proto neexistuje větší radost než nekonečný měnící se horizont, aby každý den měl nové a jiné slunce.
-Jsou to zážitky, vzpomínky, nádherná triumfální radost ze života v plném rozsahu, v němž se nachází skutečný význam. Bože, je úžasné být naživu! Dík. dík.
-Podle morálního absolutismu, který charakterizuje McCandlessovy víry, výzva, v níž je zajištěn úspěšný výsledek, vůbec není výzvou..
-Cesta byla odysea v nejširším slova smyslu, epická cesta, která měla všechno změnit..
-Nakonec byl bez zátěže, emancipovaný z dusivého světa svých rodičů a vrstevníků, ze světa abstrakce a bezpečí a hmotných excesů, ze světa, ve kterém se cítil silně odpojen od pouhého tlukotu srdce existence..
-Nechci vědět, kolik je hodin. Nechci vědět, jaký je den nebo kde jsem. Nic z toho nezáleží.
-Mnoho lidí žije v nešťastných podmínkách, a přesto nepřijmou iniciativu ke změně své situace, protože jsou podmíněny životem v bezpečí, konformitě a konzervatismu, což vše podle všeho přináší klid v duši..
-Chtěl jsem pohyb, ne tichou existenci. Chtěl jsem vzrušení a nebezpečí, stejně jako příležitost obětovat se pro lásku. Byl jsem naplněn tolika energií, že jsem ji nemohl směrovat tichým životem, který jsme vedli..
-Aljaška je již dlouho magnetem pro snílky a odpadlíky, lidé, kteří si myslí, že neposkvrněná obludnost poslední hranice napraví všechny díry v jejich láskách. Keř je nemilosrdné místo, opravdu se nestará o naději ani touhu.
-Děti mohou být tvrdými soudci, pokud jde o jejich rodiče, nechtějí udělit milost.
-Moje úvaha, pokud se to tak dá nazvat, je zapálena vášní mládí a literární stravou příliš bohatou na díla Nietzscheho, Kerouaca a Johna Menlove Edwards ...
-Poušť vyostřila sladkou bolest jeho touhy, zesílila ji, formovala v uschlé geologii a v čistém sklonu světla..
-Co je to historie? Jsou to staletí systematického zkoumání záhady smrti s cílem překonat smrt. Proto lidé objevují matematické nekonečno a elektromagnetické vlny, proto píší symfonie.
- Svoboda a jednoduchá krása jsou příliš dobré na to, aby se dalo obejít.
-Byla to mistrovská a nepřekonatelná moudrost věčnosti, smějící se nad marností a námahou života.
-Celý pravý význam spočívá v osobním vztahu k fenoménu, co to pro vás znamená.
-Pláč ... zrada pocitu ztráty tak obrovská a nenapravitelná, že mysl odmítá přijmout opatření.
-Měl pravdu, když řekl, že jediné jisté štěstí v životě je život pro ostatní ...
-Tvrdil, že snaha o poznání byla sama o sobě hodným cílem a nepotřebovala externí validaci..
-Je to silná a ostrá bolest, kterou cítím každý den. Je to opravdu těžké. Některé dny jsou lepší než jiné, ale po zbytek mého života to bude každý den těžké..
-Otřesen vášní a touhou mládí.
-V těchto chvílích něco podobného štěstí skutečně vzroste v hrudi, ale nejde o ten typ emocí, který chcete podpořit..
-Mohl by se pokusit vysvětlit, že se řídí kódem vyššího řádu; tvrdí, že jako moderní stoupenec myšlenek Henryho Davida Thoreaua přijal jako evangelium esej nazvanou O povinnosti občanské neposlušnosti a měl za to, že nepoddání se represivním a nespravedlivým zákonům je morální povinností.
- Na památku Christophera Johnsona McCandlessa / 12. února 1968 - 18. srpna 1992.
Dva týdny po Chrisově smrti objevili lovci losů v autobuse jeho tělo.
19. září 1992 letěla Carine McCandlessová s popelem svého bratra z Aljašky na východní pobřeží..
Tvůrci děkují Jonu Krakauerovi za vedení a děkují Waltovi, Billie, Carine a celé rodině McCandlessů za jejich odvážnou podporu při natáčení tohoto filmu..
(poslední slova filmu).
-Je snadné, když jste mladí, věříte, že to, co chcete, není menší než to, co si zasloužíte, předpokládáte, že pokud něco naléhavě chcete, je vaším Bohem daným právem to získat..
-Četl jsem toho hodně. Použil spoustu velkých slov. Myslím, že možná součástí toho, co ho dostalo do potíží, bylo to, že přemýšlel.
-Několikrát jsem se mu snažil říct, že je chyba jít do takových věcí tak hluboko, ale Alex by se zasekl. Než se mohla stát další věc, musel vždy znát absolutní odpověď..
-Snažila se pochopit, proč jsou lidé k sobě tak zlí, že potřebuje pochopit svět..
-Nebyl to poustevník, hodně se socializoval. Někdy si myslím, že to bylo, jako bych ukládal společnost na dobu, kdy jsem věděl, že kolem nebude nikdo..
Zde můžete vidět scénu z filmu, kde protagonista ukazuje svou životní filozofii:
Zatím žádné komentáře