Nechám tě nejlepší věty Salta la Banca (SLB), argentinská rocková skupina stylu Barrial, kterou v roce 2007 založili Alberto Grammatico (kytara), Santiago Aysine (hlas), Santiago „El Pili“ Maggi (klávesista) a Marcelo Scola (saxofon).
Mezi jeho písně patří Vlak do ráje, Musíte vědět, slunovrat, Kávové rty, Můj vyvolený, Kdo říká, Denní dobrodružství, Nechte skákat na lavičce, Svlékněte anděla, Některé verše, Vaše dodávka, Iluzní iluze, mimo jiné.
-Umírám ve tvém těle; Prožívám to. Cítím vroucí svoji touhu být. Zvu vás, abyste se nadechli magie, kterou jsme vymysleli. Cítím štěstí ve svých rukou. -Skočte na lavičku, denní dobrodružství.
-Ta naivita spláchla její hanbu. Předpokládal jsem, že jsem krotitel, ale raději jsem byl lvem, tváří v tvář tomu nádhernému násilí. -Skočte na lavičku, denní dobrodružství.
-Z toho vlaku do ráje mám jen neproniknutelnou dodávku bez jejích dveří. A vodotěsný list krupobití z postele, která bývala kotel. -Skočte na lavičku, Illusionary Illusion.
-Pokud nemám ty malé oči, které držely, věčné nebe pro tu zmenšenou duši. Ne ten polibek, ten malý, mě naplnil. Co budu dělat s touto hotovou bajkou? -Skočte na lavičku, Illusionary Illusion.
-Podřizuji se tedy vaší kapitulaci. Zachrání mě, poblázní a uklidní. Už nejsme dva, naše ohně byly roztaveny ve vaší ložnici. -Skočte do banky, vaše dodávka.
-Piji whisky tvého jazyka a tam tě jen s všívanou duší držím. Bude to tím, že mě v opilecké vteřině unesou pekelní agenti.
-V návalu svůdných střel se jim nepodařilo prorazit idiotské brnění. A protože moje ochranka už byla v bídě, šli jsme spolu na kávu, 3: vy, já a vaše hysterie. -Skočte na lavici, kdo říká?.
-Dal jsi mi dovolenou ve své ložnici. Pryč je ta idiotství spícího ocasu. Potkal jsem nejkrásnější prsa na světě. O vkusu není nic napsáno, ale o poprsích: Kdo řekl, že nemůžete? -Skočte na lavici, kdo říká?
-Protože noc musí být úsvitem, přízraků a duchů. A v těchto zemích je jen někdo, kdo ví, jak zkazit večírek. Zatímco spíte, je vzhůru. Znám ho, je to Sentinel. -Skočte na lavičku, Sentinel.
-Schopnost letět výše je opravdu nemožné. Neexistuje nikdo, kdo by mohl podniknout astrální cestu, jak to dělá moje černá dívka tím, že svlékne srdce, které mě umístí do haly Slunce..
-Můj život, trochu mrtvý, byl oživen jeho dychtivostí, aby zjistil, že moje neštěstí útočí na jeho krutost. Postel, kterou ukryjeme, a bez ohledu na to, která z nich bude, bude místem, kde budeme vždy muset sundat. -Skočte na lavičku, kávové rty.
-Láska byla provedena tak dobře, že nekonečné jsou milosti, které nám udělí. Nakonec jsem erotického anděla svlékl s pohlazeními té nejkrásnější měkkosti. -Skočte na lavičku, svlékněte anděla.
-Protože přísahám, že jsem se ze života něco naučil. A není horší chyba než idealizovat. Dnes mě baví vědět, že jsi skutečný. A ze všeho skutečného jsi můj vyvolený. -Skočte do banky, můj vyvolený.
-Naučil jsi mě, mimo jiné, nevynechávat pravdu. A proto vám píšu. -Skočte do banky, můj vyvolený.
-Přeskočme tu prosincovou noc. Pubertální duše hledající slávu se ocitly tváří v tvář smrti, v důsledku zrádného víru. -Skočte do banky, nechť se to nikdy nebude opakovat (12-30-04).
-Mám to potěšení sdílet svá dobrodružství s válečníkem, který se svým srdcem bojuje. A v gestu chvály mu ukážu, co cítím, v podobě písně. -Skočte do banky, musíte to vědět.
-Zbytečná hysterie, stejně jako šílenství, jsem se vzdal, když jsem tě viděl. Cítil jsem zmatek v hrudi, nejšílenější šílenství. Hojnost slibů a prosba o pomoc, abychom společně jeli na Měsíc. -Skočte na lavičku, trénujte do Edenu.
-Moje řasy použít, transport do našeho nebe. Kde nás nebude moci najít ani strach, ani bič. -Skočte na lavici, Stigmo
-A náš sen zničený námi, který vás přiměl žít v nehostinné propasti. Pokusím se ho přimět, aby se nad mnou slitoval, chudáci se na sebe dívají s určitou shovívavostí. -Skočte na lavici, zraní.
-Zanícený páv není příčinou, která by mě bičovala, a já jsem se prohrabával jeho oknem a uvědomil jsem si to nakonec. Merced uvažuje o Mercedesu ve své omáčce, vyklouzávající do horka, současně se sluncem. -Skočte na lavici, Mercedesu.
-A je těžké tvrdit, že jsou mým pokojem, pokud jsem se s úsilím dal do války. Chcete-li namalovat to, co přijde v jiné barvě, přísahám vám, že ten den přijde a to, co přišlo, bude patřit všem stejně. -Skočte do banky, šli jsme.
-Byli jsme vznešený tým, vždy jsme drancovali smích ostatních. Čtyři vojáci malé výšky, ale s odvahou a odvahou obra. -Skočte na lavici, šli jsme.
-Dnes lituji, že jsem nedůvěřoval v hvězdné znamení, které s odhodláním křičelo toto zlo eliminovat. Zbabělci draho zaplatí za tu smůlu, že si přáli idealizovat se, i když magie končí. -Skočte na lavici, sen.
-Blíží se svítání, předvečer karavanu. Budete mrchu otevřeně, ten, kdo vás ráno blátí, který si musí věřit, že je svrchovaný a je lokajem lží. -Skočte na banku, nechte banku skočit.
-Připojte se a vložte prst do zadku, darebáka, který chce zmařit vaši budoucnost. Zafarbíme mu sako a přibijeme kotvu. Nechte hadr triumfovat, nechte banku skočit. -Skočte na banku, nechte banku skočit.
-To podporuje odmítnutí mé kultivace mezi jejími liniemi. Ale ignoruji jeho lenost, která mi připadá reflexní. A papoušek vytvoří hnízdo hluboko pod pupkem. -Skočte na lavičku, chybí vám asfalt.
-Považuji za nevědomého, kdo nevidí realitu, a kdo mlčí, když ví, že ho považuji za zločince, který bude ignorovat, že umělec, který je inspirován vaší postavou, je hnusnější než novinář, který využívá svou envestiduru. -Skočím na lavici, uvažuji
- Hodinkám chybí čirý čas, ten, který leží na mém zápěstí popudlivě, dokud se moje zápěstí nestane zjevným. A čas je Ďábel, který hraje na to, že je Bůh. -Skočte na lavici, slunovrat.
-Jeden pátek v zimě projevil lhostejnost. Mladá žena zahlédla jejich štěkot. Všiml si, že s nimi to zvládne vylézt. A šlo to tam, kam to málokdo dokázal. -Skočte na lavici ze stromu.
-Existují miliony šedých bajek. Ne všechny končí u vína a koroptve. Můžete přísahat, že není nic smutnějšího. Než anděl nechal kouzlit magii. -Skočte na lavici ze stromu.
-Obětní beránky neúspěchu, loutek bez rohu, bez měsíce a jeho pravdy. Jsme kukačka několika, kteří si plní břicho tápáním dobroty. -Skočte do banky, jsme.
-Jsme nemilosrdní bastardi, neupravení malicherní šéfové, maximální vulgární výraz. Ale představuje to dobré znamení, o výbuchu se mi dobře mluví, což na mě vaše morálka vrhá. -Skočte do banky, jsme.
-Vychutnávali jste si radost z toho rodícího se vpádu. Svázali jste jeho prsten a s touto cenou jste naléhali na panenky jeho omezeného filmu, aby začátek vašeho konce byl v souladu s jeho ochranou. -Skočte do banky, Mea culpa.
-Naostřím ti pas, podříznu ti zlato. Pokud jsme spolu, nech to být hluboko, nakazím se jako zívnutí. Pro tvůj likér ztrácím mozek, pokud jsme spolu, nejsou tam žádné rýhy. -Skočte do banky, budeme.
-Budeme věční, budeme peklo. Budeme ohněm, budeme klidní. Budeme hněvem gila, který zavrčí. Za to, že jsi emoce, láska k písni. -Skočte na lavici, budeme.
-Zde je problém, že jste nedbalí a většina Heidi vypadá jako Satan. Ostří své tesáky, sladké, na laskavost stran a vystavuje své klouby, tvrdost, tuhou lepenku. -Skočte na lavici, Heidi.
-Když byl kompas ztracen, věděl, jak pro mě vybojovat sever. Odvážil se hodit dýmku na osud a nebylo škoda, že ji neabsorboval. -Skočte na lavičku, kompas.
-Prosapií získal úzkost, kterou nadšenec trpí. Ve skutečnosti se mučednictví rojí a dokonce ani krvácí, neříká dost. -Skočte na lavičku, kompas.
-Vzal jsem jeho zázrak do tepen a rozmar nabíjení jeho úzkostí. Osud tam pozvedl moji vlajku, je to akt nerovné empatie. -Skočte na lavičku, Měsíc
-Perverzní. Šampión bez disimulace grely, která je uklízena v zadku. Ti, kteří se snaží ovládnout šumění tohoto kasárna, které bylo založeno, aby zastavilo vaši vůli segregovat. -Skočte na lavici, Paladine.
-Nechtěla být Julií, on nikdy nevěděl, jak být Romeem. A otevřeně se oddali bujnému lechtání začínajícího a horečnatého. -Skočte do banky, tak bílá, tak modrá.
-Jsi tak bílá a tak modrá, jsem tak líný, tak výstižný. S tvým doprovodem šílených lidí, mířícím na můj krk. -Skočte do banky, tak bílá, tak modrá.
-Skvělá žena pro vaši bohatou malinu, osvobozuji měsíc slunečním obtěžováním. Chci tu noc vydat na milost a nemilost tvé hvězdě, nechť ty zasrané město oslníš. -Skočte do banky, vaše iniciály.
-Ale je tu špinavá lavička na náměstí, která netrpělivě čeká, až vás bude hostit. Sní o tom, že vás uvidí vystoupit z kočáru a uvidí vás v rozevřených čelistech. -Skočte do banky, vaše iniciály.
-Dnes umírám v nesouladu, v soutěžích bez násilí. Bez života vzdávajícího se lásce jsem ztratil představy, bez vaší nenasytné svobody. -Skočte do banky bez vaší nenasytné svobody.
-Obviňuji vás z pláče na krku, z vašich vzplanutí křídel v jejich záblesku. A protože jsem si uvědomil, že nespavost nastává při absenci vašeho letu. -Skočte do banky, obviňuji vás.
-Obviňuji vás, v šílenství péče o vás. Obviňuji vás z duše, kterou zapálíte, s vánkem pohlazení, které nedráždí. -Skočte do banky, obviňuji vás.
-Tam jsou makové tváře zbarvené zlomeným křídlem. Hlasy žijící z vaty, které uzdravují srdce. -Skočte na lavičku, Poppy Cheeks.
-Chtěl jsem najít hvězdy a nastoupil do nejšílenějšího vlaku. Na severu jsem koktal, nejhezčí je na zemi. - Přeskočte lavici, mákové tváře.
-A nakonec mě pečou na mírném ohni. Nemilosrdně; vázací masti. A vytrhne to ze mě pravdu před mým oblečením. A pobízí mě, abych odhalil, že nebe si zaslouží příběh, svobody, že mi to vtiskne do kostí. -Skočte na lavičku, teplá zima.
-Zasazený do vaší paměti jsem pochopil, že se mi nemohlo stát něco lepšího. Přesto jste ho k velkému zázraku své dokonalosti roubíkem zvracel. -Salta la Banca, několik veršů.
-Byla jsi modrá labuť v bažině. Jak je možné, že se vaše křídla nemohla pohybovat po jiné obloze. A i když jsi se utopil ve své morálce, slíbil jsem, že ti dám několik veršů. -Salta la Banca, několik veršů.
-Je tak těžké předpokládat, že existuje život, který se ponoří do bolesti a smutku ze světa, který není narovnán. A musíte hledat uspokojení a vytvořit revoluci lásky a radosti. -Skočte na lavičku, zahrada mých agón.
-Vzal svou nepřátelskou propast a tužku z pušky, věděl, jak ho vyhnat. Každou noc je blíže k udušení svého mučednictví. -Skočte na lavici, Fakire.
-Včera v noci jsem tě viděl a mé tělo letělo s tou ubohou představou milovat to, co drží. Za zuřivostí záře tvé aury. V tichosti jsem se zlomil se vším, co děsilo. -Skočte na lavičku, Boreal Lily.
-Každé zlověstné pondělí bude soucitnější než toto osamělé odpoledne. Vrátím své tělo na polštáře, dokud mě konec nezachrání. -Salta la Banca, další neděle.
-Neovládání v srdci, ten pocit byl věčný úsměv. Popíjel vzhled, smích ostatních a jeho přenos. -Skočte na lavici, křest.
-Na pokraji života je tak snadné spadnout, že se zvykneš bát. Získávám trůn, který mi osud připravil, i když vím, že nejsem králem tohoto života, který miluji. Nic nevyhrávám, pokud nevím, jak prohrát. -Skočte do banky, zlomený.
-Dále mi vypráví o činu, o jeho tváři na plakátu, protože to nafoukne jeho vnitřnosti a nemá souhlas s mocí. -Skočte na lavici, Jemu.
-Mohu žít hledáním krásy, slovy, kterými se vyjadřuje moje duše. Neregistrujte se a pokračujte ve snění, i když moje sny jsou jen noční můry. Budu moci zemřít, aniž bych kdy našel to, co zatmělo mou touhu dál hledat. Protože v boji se odráží duše a v duši integrita. -Bank Přeskočit, Hledat.
Rockové písňové fráze.
Zatím žádné komentáře