Rojaijú, Také známý jako „rohayhu“ nebo „rojaijó“, je to výraz v jazyce Guaraní, který slouží k popisu hlubokého pocitu lásky a / nebo náklonnosti k jiné osobě.
Odhaduje se, že to pochází z legendy Guarani, kde dva milenci, kteří nejsou schopni otevřeně vyznávat svou lásku, považují za nutné pokusit se veřejně vyjádřit svou náklonnost, aniž by byli objeveni.
Pokud jde o samotný jazyk, podle lingvistických odborníků představuje Guaraní jeden z nejdůležitějších jazyků v jižním kuželu, zejména v Paraguayi, protože je oficiálním jazykem podle ústavy z roku 1992, stejně jako v Bolívii od roku 2000.
Stejně tak je to po latině nejrozšířenější idiomatický zdroj pro označení fauny a flóry, a to díky dovednostem a znalostem domorodých obyvatel o džungli během expedic. To mimochodem představuje důležitý doplněk termínů k vědám.
Rejstřík článků
Obecně řečeno, výraz znamená „Miluji tě“, ačkoli někteří odborníci a uživatelé internetu potvrzují, že jej lze použít i pro výraz „Miluji tě“. Na druhou stranu, pokud chcete v tomto ohledu označit efektivitu, lze provést následující výrazy:
-„Rohayhu'eterei“: Velmi tě miluji nebo miluji.
-„Che py'alite guive rohayhu“: Miluji tě z celého srdce.
-„Pray rohayhu“: máme to rádi.
-„Opaite ára che rohayhu“: a vždy budeš moje láska.
Hovoříme-li o původu tohoto slova, je nutné zmínit kořeny jazyka Guaraní, kterým v současné době hovoří více než 10 milionů lidí a je považován za jeden z úředních jazyků Paraguaye od roku 1992 a Bolívie od roku 1992. 2000.
Je tvořen souborem dialektů kulturní skupiny Tupí-Guaraní a vzhledem k umístění těchto domorodých osad umožnil přizpůsobení některých výrazů španělštině. Ve skutečnosti se odhaduje, že tento jazyk má rozmanitosti, jako je Corrientes (mluvený v Argentině) a paraguayský.
Na druhou stranu, vzhledem k výše uvedenému, umožnilo Guaraní - stejně jako jiné domorodé dialekty - vypracování mýtů a legend, které zajišťovaly trvalost jazyka i kultury..
Proto někteří uživatelé internetu naznačují, že slovo pochází z příběhu dvou milenců, kteří tento výraz použili k tomu, aby mohli otevřeně vyjádřit svou lásku.
Odhaduje se, že existují dvě varianty příběhu:
-Jeden se týká páru, který se zamiluje navzdory skutečnosti, že žena je vdaná za velmi důležitého náčelníka kmene, takže ji vždy chrání a bdí nad ní..
-Druhý má variantu, že žena je ve skutečnosti dcerou náčelníka. Mimochodem, tento muž je popisován jako tvrdohlavý a neschopný starat se o vzory jiných lidí..
V obou situacích se pár zamiluje téměř od prvního setkání. Zdá se, že tento pocit v průběhu času rychle rostl, i když si oba uvědomují, že se musí snažit to skrýt..
Proto ve snaze ukázat svou náklonnost prostřednictvím výrazu, který byl pochopitelný pouze pro oba, jeden z nich navrhl slovo „rohayhu“ jako způsob, jak říci „miluji tě“. Tímto způsobem, když to jeden řekl, druhý by byl schopen pochopit záměr za těmito slovy..
V tomto bodě příběh vyvolává dva závěrečné scénáře:
-V zápalu bitvy dostane muž ránu kopím, kvůli které spadl do řeky, která se nedokázala dostat z vírů. Poslední slova byla „rohayhu“, právě když ho jeho milenec viděl umírat.
-Otec ženy objevil lásku, kterou oba měli, a tak neváhal svěřit obtížný úkol: musel zůstat stát a bez pohybu v určitém bodě lesa až do návratu náčelníka. Mladý muž tam zůstal déle než stanovené období.
Šéf po svém návratu našel působivý obraz. Muž byl naživu, ale jeho nohy se zmocnily země, nohy se k sobě spojily a z paží se mu vynořily větve a listy. Odtamtud vznikl zrod jednoho z nejuznávanějších stromů guaranské kultury: ñandubay.
Jelikož je jedním z nejdůležitějších jazyků v latinskoamerické domorodé komunitě, je třeba zmínit některé z nejpoužívanějších frází a slov:
-„Pombéro“: duch noci.
-„Alicure“: skála bílá jako mléko.
-"Maitaporá": je kvalifikace, která slouží ke zvýraznění krásy chlapce nebo dívky.
-„Voi potá“: i když se rozumí, že „rojaijú“ je „miluji tě / miluji tě“, toto slovo se také používá k poskytnutí víceméně stejné konotace.
-„Ani ndepochy“: nehněvej se na mě.
-"Ejumína ko'ape": prosím, pojďte sem.
-„Che reject'úpa ajeve reju“: jsi tady, protože mi chybíš??
-„Nde reju che aju haguégui“: vy i já pocházíme ze stejného místa.
-„Ndaikuaái araka'épa ou“: Nevím, kdy to přijde.
-"Opyta opytu'u hagua": zůstal odpočívat.
-„Osapukái mombyry guive“: křičet z dálky.
-„Aha mbo'ehaópe“: Půjdu do školy.
-„Rohayhu, roheka, rohecháro ikatu che ñe'a opytu'u“: „Miluji tě, hledám tě, možná když se na tebe podívám, moje bytost může odpočívat.“ (Výňatek z básně Rohayhu, Roheka od Lino Trinidad Sanabria).
-„Voi potá“ je další fráze v Guaraní, která má víceméně podobnou konotaci jako „rohayhu“.
-Odhaduje se, že původ slova je díky legendě o Guaraní.
-Guaraní mluví téměř 90% populace v Paraguay. Důležitost je taková, že existují dokonce i slovníky online, Stránky a další elektronické zdroje přeložené do guaraní a španělštiny.
-Podobně se odhaduje, že po latině je to druhý jazyk používaný pro vědecké označování zvířat a rostlin..
-Ačkoliv je psaní „rojaijú“ akceptováno, rozumí se, že se jedná o přepis výslovnosti výrazu. Způsob, jak to správně napsat, je ve skutečnosti „rohayhu“.
-Podle některých odborníků a uživatelů internetu je „rohayhu“ jedním z nejkrásnějších slov v jazyce Guaraní.
Zatím žádné komentáře